Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

Hrad CHEBSKÝ HRAD
 
ÚVOD
HISTORIE
POPIS
TURISTICKÉ INFORMACE
OTEVÍRACÍ DOBA
KULTURNÍ AKCE
SPECIÁLNÍ OBJEKTY
KONTAKTY
GALERIE OBRÁZKŮ
LITERATURA
 
 
DATUM AKTUALIZACE:
Aktualizace 24. 9. 2011
Historie objektu:

Již v 8. století byla oblast, nazývaná dnes Chebsko, prokazatelně osídlena slovanským obyvatelstvem. Sám název Cheb je odvozen od zákruty (ohebu, hebu) řeky Ohře v místě, kde v 9. a 10. století stávalo slovanské hradiště. Vzhledem k odlehlosti od pražského centra přemyslovské knížecí moci nebylo Chebsko dlouho přičleněno k žádnému ze sousedních státních útvarů a s jistou nadsázkou by se dalo říci, že jeho obsazení a kolonizace se odehrála podle pořekadla „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. Tím, kdo první přišel, byl zřejmě markrabí Severní marky (Norgau) Děpold III. z Giegen a Vohburgu. Ten také někdy po roce 1100 postavil na akropoli původního hradiště kamenný hrad. Po Děpoldově smrti r. 1146 přešla správa marky na rod Štaufů. Synovec císaře Konráda III., Friedrich I. Barbarossa zdědil Chebsko po svém bratranci Friedrichovi z Rothenburgu v roce 1167. Friedrich I. Barbarossa, který byl patrně nejvýraznější panovnickou osobností evropské politiky druhé poloviny 12. století, učinil z chebského hradu jedno z významných míst v evropském dění a opěrný bod své mocenské politiky proti českému knížectví. Z jeho popudu došlo také k zásadní přestavbě starého vohburgovského hradu; chebský hrad, přebudovaný na císařskou falc, získal tehdy svoji typickou tvářnost. Stavební prvky zde použité, importované z Porýní a Alsaska, následně posloužily jako vzor při výstavbě některých sousedních hradů, jako Vildštejn, Ostroh či Loket. Pokud však srovnáme například palác a kapli chebského hradu s palácem a kaplí (či spíše rotundou) hradu loketského, pak je zřejmé, že chebský hrad všechny okolní objekty svojí výstavností a významem daleko převyšoval. Friedrich Barbarossa poprvé zavítal do Chebu v roce 1179; tehdy zde říšský sněm rozhodl spor o Vitorazsko mezi českým knížetem a rakouským vévodou ve prospěch rakouské strany. Je zřejmé, že nejpozději k tomuto datu musela být přestavba hradu dokončena. Friedrich Barbarossa vedl výbojnou politiku; dosáhl dokonalého rozkolu mezi českým knížectvím a markrabstvím moravským a z pražského biskupa Jinřicha Břetislava učinil v r. 1187 českého knížete a de facto vazala. A to do té míry, že když v Čechách dočasně vládnoucí Přemysl Otakar I. nebyl schopen splácet dluh 6.000 hřiven stříbra, byl Jindřich Břetislav jako jeho ručitel nucen v r. 1192 nastoupit na chebském hradě desetiměsíční dvorskou službu u císaře Jindřicha VI., Friedrichova syna a nástupce. Do Chebu se vrátil Jindřich Břetislav ještě jednou - v roce 1197, kdy zde na útěku a pod ochranou císaře 15. června zemřel. V r. 1213 vydal císař Frierich II. Sicilský v kapli chebského hradu zlatou bulu, která vymezovala vztahy mezi císařem a papežem. Pádu štaufské dynastie využil Přemysl Otakar II., který po roce 1265 Chebsko obsadil a připojil je na deset let k českému státu; ztratil je však vídeňskou kapitulací r. 1276. V květnu r. 1270 zničil Cheb požár a tehdy sem král povolal řád křižovníků. I Přemyslův vítězný sok, Rudolf Habsburský, přikládal chebskému hradu velký význam. V r. 1285 zde provdal svou dceru Gutu za Přemyslova syna Václava II.; Václav II. pak spravoval Cheb jako věno své manželky v l. 1291 - 1305. I za jeho éry si udržuje Cheb prvořadý význam - falc je r. 1295 důkladně opravena a na protějším břehu řeky staví Václav druhý hrad, propojený se starým hradem mostem. Po Václavově smrti r. 1305 připadl Cheb opět říši, avšak již ne nadlouho: r. 1322 získal český král a říšský kurfiřt Jan Lucemburský Chebsko do dědičné zástavy od Ludvíka Bavora za podporu v boji o císařský trůn. Ludvík sám stačil - ještě jako král - navštívit Cheb v roce 1318 a potvrdit zde 1. dubna všechna dosavadní chebská privilegia. Za Lucemburků dostává chebský hrad podobu středověké pevnosti a napětí mezi starým hradem a vzkvétajícím městem postupně narůstá. Císař Karel IV. zavítal na chebský hrad celkem šestkrát - v letech 1348, 1358, 1370, 1372, 1375 a 1376; v roce 1349 převedl z Norimberka do Chebu právo razit mince a r. 1355 zbavil Chebské povinnosti platit clo a mýto. Nová mincovna však již nebyla na hradě, ale ve městě. Karlův syn Václav potvrdil chebská privilegia a propůjčil Chebu práva českých měst. Spor města s královským purkrabím Ctimírem ze Sedlce v roce 1393 vyřešil tento slabý panovník po svém: odvolal svého purkrabího a nechal odstranit zdroj rozmíšek - most spojující chebský s Václavským hradem. To je v dějinách chebského hradu stěžejní okamžik. Ztrácí své postavení evropsky významného objektu a město nad ním začíná postupně získávat kontrolu. Trend jeho úpadku je definitivně stvrzen po požáru r. 1472, kdy je začleněn do městských hradeb. Přesto však ještě dojde v jeho zdech k několika významným událostem. Císař Zikmund zde od 26. května 1431 po čtrnáct dní jedná s husitskou delegací vedenou Prokopem Holým a při svém třetím pobytu zde r. 1437 vydává městu zlatou bulu. Ještě Jiří z Poděbrad vedl na chebském hradě některá důležitá jednání; pro věrnost „husitskému králi“, který byl od roku 1467 v papežské klatbě, vyhlásil papež Pavel II. v prosinci 1469 nad Chebem interdikt, který byl odvolán až rok po Jiříkově smrti - r. 1472. Po smrti Jiřího a již zmíněném začlenění do městských hradeb přestal hrad sloužit jako sídlo evropských panovníků a jeho úpadek pokračoval. Poslední významnou dějinnou událostí zde je zavraždění Illowa, Viléna Kinského, Erdmanna Trčky a Neumanna, generálů Albrechta z Valdštejna, dne 25. února 1634. Krvavou lázeň jim v budově „Kuchelhausu“ připravil hradní velitel plukovník Gordon, zatímco Valdštejn sám byl zavražděn téže noci v Junckerovském domě ve městě. Po této události již žádný významný návštěvník na hradě nechtěl bydlet a ani nebydlel. Za třicetileté války hrad značně utrpěl, zejména pak za obležení švédským vojskem pod velením generálů Wrangela a Wittemberga. Ostré dobývání bylo zahájeno 25. června a 17. července byl velitel města Paradies přes dosavadní statečný odpor přinucen ke kapitulaci. Švédové pak ovládali Cheb až do roku 1650. Na základě výnosu císaře Ferdinanda III. byl hrad v letech 1652 - 1673 přeměněn na barokní pevnost a od roku 1663 sloužil jako městská zbrojnice. Některé jeho části však byly značně zchátralé a vyžadovaly opravu. Místo ní však přišla katastrofa: události z let 1742 - 1743. V roce 1742 dobylo Cheb francouzské vojsko pod velením Mořice Saského a při odvetné akci následujícího léta, kdy jej odtud po těžkých bojích vytlačili císařští v čele s hrabětem Kajetánem z Kolovrat, byl hrad bombardován, zapálen a zpustošen. Do roku 1809 se většina hradních staveb ocitla ve zříceninách - císařský palác, hospodářské objekty při západní hradbě i „Kuchelhaus“ - a z tohoto stavu již nikdy nepovstala. V roce 1762 odnesla vichřice dokonce i střechu kaple a ta pak byla vystavena ničivým povětrnostním vlivům až do roku 1818, kdy ji dal velitel města plukovník von Roll na nátlak chebského profesora Antona Grassolda znovu zastřešit a restaurovat. To však byla po celé 18. a 19. století prakticky jediná akce, směřující proti tehdy na hradě převládajícímu trendu - jeho proměně ve zříceninu. Areál hradu byl zavezen sutí a hlínou z likvidovaného městského opevnění a vznikl tak nepřirozený, až osmimetrový násep, dodnes vyplňující západní část nádvoří (mimochodem za socialismu sloužící v l. 1953 - 1991 jako prostor pro amfiteátr a letní kino ...). Studna byla zasypána a padací most zrušen. Až roku 1895 byl rozpadající se hrad předán do majetku města s podmínkou, že bude udržován jako památka. Prakticky po celé 20. století pak probíhal - s různými přestávkami - na hradě archeologický průzkum s vyklízením druhotných nánosů a na něj navazující konzervační práce. V současné době je hrad zpřístupněn veřejnosti a jsou v něm umístěny expozice chebského muzea.

 
Galerie rodů působících na objektu:
Český král
 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy