Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

Hrad CHEBSKÝ HRAD
 
ÚVOD
HISTORIE
POPIS
TURISTICKÉ INFORMACE
OTEVÍRACÍ DOBA
KULTURNÍ AKCE
SPECIÁLNÍ OBJEKTY
KONTAKTY
GALERIE OBRÁZKŮ
LITERATURA
 
SITUACE OBJEKTU:
 
Chebský hrad

vývojové schéma

 
DATUM AKTUALIZACE:
Aktualizace 24. 9. 2011
Exteriér, stavební vývoj:

Chebský hrad, stojící na 30 metrů vysoké skále nad ohybem řeky Ohře, prodělal velmi složitý stavební vývoj. Původní slovanské hradiště z 9. století bylo obehnáno příkopem a valem s palisádou. Ve východní části dnešního nádvoří bývalo pohřebiště. Druhou vývojovou fází byl vohburgovský hrad z první poloviny 12. století, který se rozkládal zhruba v západní polovině dnešního areálu. O jeho podobě víme dosud jen málo; archeologický průzkum odkryl v prostoru mezi pozdějším štaufovským palácem a Černou věží základy mohutné kamenné hradby, která byla na obou stranách zakončena kulatými věžemi o průměru 8 a 10 metrů. Jistě se jedná o čelo vohburgovského hradu, který bylo ještě opevněno na straně k někdejšímu pohřebišti 12 metrů širokým příkopem. Podoba obytných staveb této vývojové fáze není známa, ale předpokládá se, že stávaly v místě dnešního barokního opevnění v západní, dosud málo prozkoumané části objektu. Štaufovská přestavba ve druhé polovině 12. století přinesla Chebu zásadní proměnu. Vohburgovský hrad byl prakticky zbořen a příkop před ním zasypán; štaufovský hrad byl pojat jako císařská falc evropského formátu se třemi výraznými prvky. Prvním je hranolový bergfrit z černých kvádrů o straně 9 m a síle zdiva až 3,5 m - tzv. Černá věž. Černý sopečný tuf, který posloužil jako stavební materiál, sem byl přivezen z nedaleké Komorní hůrky. Věž, tyčící se dnes do výšky 18,5 m, měla tři patra. Původní vchod ve výšce 7 m nad terénem je vidět z nádvoří; dnešní vstup vznikl až v 18. století. Podoba věže sváděla některé badatele k domněnce, že by mohla být již dílem Markomanů či starých Římanů; nesprávnost tohoto názoru předpokládal již F. A. Heber a plně ji prokázal průzkum v r. 1933, při němž byly pod patou věže objeveny základy původní kulaté věže vohburgovského hradu. Druhým určujícím prvkem falce je románský palác na severní straně. Plochostropý palác byl mimořádně honosnou budovou, určenou k zasedání říšského sněmu a mnohým státním a slavnostním příležitostem za přítomnosti císaře. Nejvýstavnější prostorou paláce byl velký sál v patře, osvětlený třemi pětidílnými a jedním dvojdílným románským oknem s mramorovými sloupky. Původní vchod do sálu zprostředkovával dodnes dochovaný portál se žulovým ostěním na jižní straně. Mimo velkého sálu byly v patře ještě dvě menší místnosti; budova dodnes nese pozůstatky komínů od krbů, vstupy do arkýřových prevétů a kruhová větrací okénka vysoko u stropu. Méně honosný, částečně zapuštěný suterén byl přístupný svažitou rampou z nádvoří a vstupem, který byl prolámán pod vchodem do hlavního sálu. Byly zde umístěny kamenné a cihlové okrouhlé spižírny, odkryté J. E. Jonasem v r. 1911. V době úpadku hradu sloužil suterén paláce jako konírny a zbrojí sklad a směrem k Ohři byly dokonce proraženy střílny. Konečně, třetí a nejkrásnější stavbou štaufovské falce je pozdně románská kaple sv. Martina, Erharda a Uršuly. Její popis čtenář nalezne dále v textu, v odstavci věnovanému interiéru. Jak ukázal průzkum z roku 1997, předchůdcem kaple byl románský kostelík z počátku 12. století. Posledním známým objektem štaufovské vývojové fáze hradu byla menší budova černé kuchyně v sousedství hradního paláce a někdejší severní kulaté věže vohburgovského hradu; chybné založení její východní zdi zasahující do míst bývalého příkopu způsobilo, že se staticky narušená budova již ve středověku zřítila a nebyla obnovena. Otázkou zůstává ohrazení štaufovského hradu - jeho stopy nebyly nalezeny a je dokonce možné, že takto pojatá falc, mající především rezidenční funkci, ani žádné hradby neměla. Doložitelné jsou až hradby vývojové fáze následující: fáze lucemburské. Tehdy byla celá falc obehnána gotickými hradbami s bránou u paty Černé věže a poblíž této věže byla vyhloubena studna. Po požáru v roce 1472 dostal palác další hrázděné obytné patro a k jeho západní stěně byla přistavěna hospodářská budova, tzv. Kuchelhaus. V rámci začlenění hradu do městského opevnění vznikl na severní straně parkán, do jehož vnější obvodové hradby byly vloženy dvě polookrouhlé flankovací věže - Mlýnská a Skalní, zbořená r. 1828. Konečně, poslední vývojovou etapu hradu představuje jeho přestavba na barokní pevnost v l. 1652 - 1673. Objekt byl na všech stranách s výjimkou paláce obestavěn barokní cihlovou hradbou s kasematami, které výrazně změnilo jeho tvářnost. Do tohoto opevnění byla zapojena i Černá věž, která byla na koruně osazena dělostřeleckou terasou. Odolnost vstupu byla zvýšena výstavbou ravelinu a bastionu v jihozápadním a jihovýchodním nároží obvodové hradby.

 
Interiér:

V této části stati bude zejména podrobněji pojednáno o již zmíněné pozdně románské kapli sv. Martina, Erharda a Uršuly, která je mimořádně cennou architektonickou památkou. Patrová kaple, stojící v sousedství paláce, je architektonickým skvostem, jehož stavební hodnota překračuje hranice našeho státu. Zapuštěné přízemí kaple se čtyřmi granitovými sloupy nesoucími křížovou klenbu je nižší, typicky románské a méně zdobené; původní podlaha byla z keramických dlaždic. V chóru dolní kaple stojí socha žehnajícího Krista od chebského sochaře Josefa Mayerla z roku 1930. Horní kaple je vzdušná a dekorativními prvky se jen hemží. Zdobí ji štíhlé sloupy s dekorativními hlavicemi s románskou výzdobou. Nicméně lze konstatovat, že interiér horní kaple již obsahuje některé gotické prvky, jako goticky lomenou křížovou klenbu. Vnitřní schodiště v kapli pochází až z její přestavby v 17. století, kdy sloužila jako sklad munice. K ostatním interiérům pro úplnost dodejme, že v jihovýchodním bastionu, zpřístupněném v roce 1986, se nachází expozice věnovaná archeologickému bádání na Chebsku; v západních kasematech je umístěna stálá výstava chebského kamnářství.

 
Současný stav:

Chebský hrad má dnes převážně podobu barokní pevnosti, do níž se vchází po dlouhém mostě přes obezděný příkop. Prvky, které jsou pro jeho charakter a architektonický význam rozhodující, jsou však románské: Černá věž, zbytky hradního paláce a ovšem kaple, která svojí architekturou činí z hradu památku evropského formátu. V severní části areálu si může návštěvník prohlédnout odkryté základy „Kuchelhausu“ a na nádvoří znovuobjevenou středověkou studnu, dnes dosahující hloubky dvaceti metrů.

 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy