Předkové Pernštejnů jsou známí již z 13. století. Prvním byl Štěpán z Medlova. V 15. století se ujalo jméno z Pernštejna. Tento bohatý rod vlastnil statky na Moravě (Pernštejn, Plumlov, Prostějov, Tovačov, Přerov, Lipník, Hranice) i v Čechách (Pardubice, Litice, Potštejn, Rychnov, Lanškroun, Brandýs nad Labem atd.). Vilém z Pernštejna jako přední moravský pán zastával důležité zemské úřady, svým vzděláním a rozhledem převyšoval své současníky. Vynikali i jeho synové. Vojtěch z P. byl jedním z kandidátů na český trůn, Jan zvaný Bohatý rozmnožil majetek na trojnásobek velkého rožmberského majetku. Oba také zastávali významné úřady, stejně jako jejich potomci. Ti však nebyli tak dobrými hospodáři jako jejich otcové a děd, postupně se zadlužili a rozprodali jmění. V roce 1631 vymírá rod Pernštejnů po meči. Podle pověsti o rodovém erbu praotec rodu, uhlíř Věňava, skolil zubra páchajícího škody a dostal za odměnu panství a do erbu černou zubří hlavu s houžví v chřípí.