Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

NOVINKY DLE DATA PŘIDÁNÍ
 
GENEALOGIE - SLOVNÍČEK RODŮ A ERBŮ
Drštka - hrad, nepatrné pozůstatky
Liškův hrad - hrad, zaniklý
Nová Lhota - zámek, dochovaný
Velešín - hrad, výrazné pozůstatky
Hrad na Blešenském vrchu - hrad, zaniklý
Hazlov - zámek, výrazné pozůstatky
Vildštejn (Dolní zámek) - zámek, zaniklý
Vildštejn - tvrz, dochovaný
Mokrosuky - zámek, dochovaný
Podsedice - tvrz, zaniklý
 
VÝBĚR NÁHODNÉHO OBJEKTU
 

Kraví Hora

hrad - výrazné pozůstatky

Hrad Kraví Hora

 
 
Rohanové z Guémenée
 

Kolébkou francouzského rodu Rohanů, zmínky o němž sahají až do r. 951, byla Bretaň. V následujících stoletích význam Rohanů rostl, až se zařadili mezi deset nejvlivnějších šlechtických rodů ve Francii a nakonec - jako přímí bratranci francouzských králů - získali i titul "princů z královské krve". Rod tvořilo několik linií - Rohan-Soubise, Rohan-Gié, Rohan-Polduc, Rohan-Chabot, Rohan-Guémenée a Rohan-Rochefort - jejichž příslušníci zaujímali významné vojenské, politické a církevní úřady. Patrně nejznámějšími osobnostmi z rodu Rohanů byli Hercule de Rohan, vévoda de Montbazon (1568 – 1654), jeho dcera Marie de Rohan–Montbazon, vévodkyně de Chevreuse (1600 – 1679), která se do historie zapsala svými intrikami proti králi Ludvíkovi XIII. a kardinálu Richelieuovi, pro které musela odejít do vyhnanství, a Henri II. de Rohan (1579 – 1638), hugenotský vojevůdce. Po Velké francouzské revoluci se někteří členové rodu usadili na svých statcích v Lotrinsku a poté, co o ně na počátku 19. století přišli, přesídlili do Čech. Z hlediska českých dějin mají největší význam větve Rohan-Guémenée a Rohan-Rochefort, jejichž sídlem byl severočeský Sychrov. V Čechách už Rohanové zůstali, přestože byli později k vyzváni k návratu do Francie. Rohanové užívali štípený štít, v jehož červené pravé polovině bylo devět vyprázdněných zlatých rout ve třech řadách, levá polovina štítu byla celá hermelínová. Klenotem byl zlatý rostoucí lev mezi dvěma hermelínovými rohy, dva zlatí lvi sloužili jako štítonoši. Rohanové obvykle klenot neužívali a kladli na štít jen knížecí korunu. Někdy kladli znak do středu čtvrceného štítu se zlatými navarskými řetězy v červeném poli a zlatými francouzskými liliemi v poli modrém.

 
Rohanové z Guémenée

VYHLEDÁVÁNÍ RODŮ

 
 
A B C Č D E F G H CH I J K L M
N O P Q R Ř S Š T U Ú V W X Y Z Ž
VÝPIS HRADŮ, ZÁMKŮ A TVRZÍ MAJETKOVĚ ČI DRŽITELSKY SPJATÝCH S VYBRANÝM RODEM
 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy