Salhauzenové měli původně jen zlatý štít a v něm červenou gryfí (dračí) hlavu, z jejíhož zobáku šlehaly plameny a v jejímž týlu byla malá hlava mouřenína. Klenotem byla červená hlava gryfa, prostřelená otevřeným zobákem do krku zlatou střelou. Roku 1662 byl salhauzenský erb rozhojněn; v 1. a 4. poli zůstal původní erb, přičemž bylo stanoveno, že hlava gryfa má hledět doleva, 2. a 3. pole bylo rozděleno na osm modrostříbrných pruhů. Tehdy byl přidán i druhý klenot, osm pštrosích per, střídavě modrých a stříbrných, na modrobílém klobouku.