Přestože se o hradu Drštce, nazývaném svého času též módním německým jménem Ronšperk (Ramsberg – Beraní vrch), dochovalo minimum zpráv, je možné jeho historii rekonstruovat relativně dobře. Nálezy keramiky svědčí o vzniku hradu ve druhé polovině 13. století; zakladatele sice neznáme, ale snad jim mohl být některý z Buziců, kteří v té době kolonizovali okolní kraj. V takovém případě je také víc než pravděpodobné, že původní jméno hradu znělo Drštka, protože označení Ronšperk se pojí až s rodem, který pocházel z hradu Osvračína u Horšovského Týna, který získal nějaké majetky na Rokycansku snad v průběhu první poloviny 14. století. R. 1353 je uváděn syn Nachvala z Osvračína Dobrohost, který se psal „z Ronšperka na Dvorci“. Oním Dvorcem byla tvrz, jejíž zbytky se dosud spatřují u Mirošova, zda však původně neslo i jméno Ronšperk či zda je tímto názvem spíše označen hrad Drštka, nevíme. Za husitských válek stál Břeněk z Ronšperka na katolické straně a je pravděpodobné, že při akci proti proboštství ostrovského kláštera v Teslínech bylo zpustošeno také panství hradu Drštky. Hrad sám tehdy buď nebyl dobýván nebo zůstal nedobyt, protože v r. 1427 měl posloužit jako jeden z opěrných bodů křižáků na Plzeňsku. R. 1454 připadla Drštka jako odúmrť po Břeňkovi z Ronšperka králi a stala se předmětem táhlých majetkových sporů. Zřejmě to byla nízká ekonomická výkonnost panství válkami poničeného zboží, která způsobila, že hrad už nebyl dále udržován a že ho další majitelé počínaje Oldřichem z Rakové na Radyni vyprázdnili a poručili osudu. Zapomnělo se na něj tak dokonale, že v r. 1545 už ve výčtu rožmitálských majetků v okolí není vůbec zmíněn a kronikář Václav Hájek z Libočan, který tehdy psal svoji slavnou Kroniku českou, už ani nevěděl, kde hrad Drštka ležel. S pozůstatky hradu u Skořic jej pak ztotožnil až v 19. století F. A. Heber.