Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

Hrad HRAD KARLŠTEJN
 
ÚVOD
HISTORIE
POPIS
TURISTICKÉ INFORMACE
OTEVÍRACÍ DOBA
KULTURNÍ AKCE
SPECIÁLNÍ OBJEKTY
KONTAKTY
GALERIE OBRÁZKŮ
LITERATURA
 
SITUACE OBJEKTU:
 
Hrad Karlštejn

půdorys

 
DATUM AKTUALIZACE:
Aktualizace 12. 12. 2011
Exteriér, stavební vývoj:

Hrad Karlštejn se vypíná na skalnatém kopci nad stejnojmenným městečkem. Z vojenského hlediska nebyla jeho poloha nikterak výhodná, neboť hradní kopec je převýšen čtyřmi okolními vrcholy: Javorkou, Kněží horou, Haknovcem a Plešivcem. Výškově je hrad symbolicky členěn do pěti rovin: první je rovina vstupní brány, druhá purkrabství, třetí císařského paláce, čtvrtá Mariánské věže a pátá věže velké, symbolizující úroveň Ježíše Krista. Vstup do hradu býval vždy na severu, avšak jeho podoba se třikrát změnila. V nejstarší vývojové fázi vedla přístupová cesta kolem kanovnického domu (podle rozkazu císaře kanovníci na hradě bydlet nesměli), za nímž se nacházel šíjový příkop. Ten byl překlenut mostem, jenž ústil do vstupní věžovité brány zvané Voršilka. Vojenské ohrožení hradu za husitských válek přineslo nejen zboření kanovnického domu, ale i přeložení vstupu. Brána Voršilka byla zazděna a nahradila ji brána níže položená, jenž byla přístupná po cestě procházející nově dnem příkopu. Konečně, poslední úpravu doznal vstup za puristické přestavby hradu na konci 19. století, kdy byla budova první brány zbořena a nahrazena vstupní věží. Za první branou vstupuje cesta do úzkého mezibraní v předhradí; vysoko na svahu uvidí příchozí po své levé ruce hradby horního hradu s velkou věží a posléze i věží Mariánskou. Bránou v robustní věži s plochostropým průjezdem a brankou pro pěší posléze vstoupí návštěvník na nádvoří purkrabství. To doznalo na konci 19. století největších změn: zachováno zůstalo pouze jižní křídlo purkrabství, zatímco severní renesanční zástavba byla beze zbytku zbořena. Západně od purkrabství, poněkud níže ve svahu, se nachází studniční věž; v ní je dodnes 76 metrů hluboká, do skály vylámaná studna. Okrsek studniční věže je přístupný dvěma brankami a následným parkánem. Naproti tomu, vstupní brána do horního hradu se nachází na východě. Přímo proti této bráně se tyčí západní štít císařského paláce. Ten má půdorys 12,5 × 46 m a býval původně třípatrový, avšak za regotizace na konci 19. století byla jeho západní část o patro snížena. Na východě přechází palác v polookrouhlou věž, v níž je kaple sv. Mikuláše. Severně od císařského paláce stojí Mariánská věž s kostelem Panny Marie a kaplí sv. Kateřiny, jenž se nachází v síle zdiva. Věž byla původně přístupná patrně můstkem z císařského paláce anebo možná z hradebního ochozu. Poslední, nejimpozantější stavbou hradu je velká věž o půdorysu nepravidelného obdélníka o rozměrech 25,8 × 17 m. Je zcela samostatnou jednotkou, jejíž okrsek je vymezen hradbou o půdorysu lichoběžníka. V každém rohu stojí hranolová věžička a na severu bylo opevnění zesíleno ještě jednou hradbou, která vymezuje nevelký prostor zvaný krchůvek. Velká věž byla nejen posledním útočištěm obránců - jak se ostatně ukázalo za třicetileté války -, ale měla ještě jeden, mnohem specifičtější účel: sloužila jako úschovna českých a říšských korunovačních klenotů. Ty byly uloženy v nejnádhernější místnosti na hradě, kapli sv. Kříže ve druhém patře. Kaple sv. Kříže byla přístupná z prvního patra schodištěm v hranolové vížce přiléhající k velké věži na jihu.

 
Interiér:

Největší architektonickou pozoruhodností hradu Karlštejna jsou jeho čtyři kaple: kaple sv. Mikuláše, kostel Panny Marie, kaple sv. Kateřiny a kaple sv. Kříže (dříve Utrpení). Právě kaple sv. Kříže, nacházející se ve velké věži, náleží ke skvostům světové architektury. Stavitelé zde použili inkrustace leštěnými polodrahokamy a zlatého štuku. Interiér kaple je zdoben obrazy světců od Mistra Theodorika. Ve výklenku nad oltářem - pod triptychem Itala Tomasso da Modena - byly v minulosti umístěny české a říšské korunovační klenoty; jejich součástí byly i ostatky Kristova utrpení. Kostel Panny Marie je umístěn v prvním patře Mariánské věže. Stěny kostela jsou zdobeny výjevy z Apokalypsy, scénami ze života Panny Marie a Ježíše Krista a tzv. ostatkovými scénami, z nichž některé pocházejí již z doby před r. 1357 a za jejich autory jsou pokládáni zejména tzv. Mistr rodokmene a Mikuláš Wurmser. Kaple sv. Kateřiny (nazvaná tak však až mnohem později Václavem Hájkem z Libočan), nacházející se v jižní zdi Mariánské věže, sloužila jako soukromá oratoř Karla IV. Tato prostora hluboce kontemplativního rázu byla původně - podobně jako kaple sv. Kříže - inkrustována leštěnými polodrahokamy. V expozici v přízemí Mariánské věže si mohou návštěvníci prohlédnout kopie obrazů světců umístěných v kapli sv. Kříže a kopii svatováclavské koruny. V Mariánské věži se nachází i model velké věže a hlava krokodýla, která byla ve středověku považována za hlavu draka, kterého zabil sv. Jiří. V prvním patře císařského paláce se nachází největší místnost na hradě, tzv. Manská síň; zde se shromaďovali karlštejnští manové, jejichž povinnost spočívala v obraně hradu protislužbou za léna udělená Karlem IV. Skříně v Manské síni jsou zdobeny v 19. století restaurovanými erby manů a nacházejí se zde i truhlice, v nichž bývaly tezaurovány nejvýznamnější státní listiny. Přímo na síň navazuje kaple sv. Mikuláše půlkruhového půdorysu. Ve druhém patře paláce je umístěn Lucemburský sál s genealogií rodu, dřevěnými kazetami obložená Audienční síň a ložnice císaře Karla IV. Třetí, hrázděné patro sloužilo jako obydlí císařovny.

 
Současný stav:

Hrad Karlštejn se dochoval v podobě, jak byl popsán výše.

 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy