Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

Hrad HRAD LOMNICE NAD LUŽNICÍ
 
ÚVOD
HISTORIE
POPIS
TURISTICKÉ INFORMACE
OTEVÍRACÍ DOBA
KULTURNÍ AKCE
SPECIÁLNÍ OBJEKTY
KONTAKTY
GALERIE OBRÁZKŮ
LITERATURA
 
 
DATUM AKTUALIZACE:
Aktualizace 9. 10. 2007
Historie objektu:

Kdy byla Lomnice nad Lužnicí založena se nedá přesně zjistit. Zdá se, že se tak stalo asi v 9. až 10. století, tedy v době, kdy jižní a jihovýchodní Čechy ovládal rod Slavníkovců a zemské hranice opevňovali pásmem hradišť. Poměrná blízkost rakouských hranic snad vedla k založení Lomnice, podobně jako tomu bylo ve Stráži (nad Nežárkou) a (Nové) Bystřici. Hradiště se nacházelo v hustém lese, v němž bylo před založením nutno hustě káceti (po starodávnu "lomiti") – odtud také název Lomnice (též Lompnice). Vzhledem k bažinatému okolí a hustému lesu bylo téměř nedobytné. Do psané historie vstupuje Lomnice až roku 1265, kdy se jako její držitel uvádí Vítkovec Oldřich z Lomnice. Ten je nedlouho předtím - r. 1259 - v písemných pramenech uváděn jako Oldřich z Landštejna. Po něm následuje Ojíř z Klokot, který se až do roku 1281 nazývá též podle jiných svých sídlech – ze Svin nebo z Třeboně, ale po tomto roce již přijímá stálý přídomek z Lomnice. Tu držel až do roku 1306. Ojíř proslul jako válečník – roku 1257 se účastnil nešťastné bitvy u Mühldorfu a po ní, spolu s dalšími pány devět dní zdržoval vítězné bavorské vojsko od stíhání rozbitého vojska Přemysla Otakara II. Ojíř měl dva syny – Smila (řečeného z Nových Hradů) a Vítka z Landštejna. Který z nich původně Lomnici držel, není známo. Smil však relativně brzy umírá a celý majetek se ocitá v rukách jeho bratra Vítka. Po Vítkově smrti drží zboží lomnické (jakož i Sviny) syn Smil Lomnický, jeho bratr Vilém pak vlastní Třeboň, Landštejn a Nové Hrady. Kdy Smil Lomnický zemřel nevíme, roku 1341 však Lomnice náleží již jeho bratrovi Vilémovi, neboť v královské listině, vydané 3. června 1341, se praví, že: „…zboží svá zpupná město Třeboň a hrady Lomnici a Třeboň, jakož i jiná zboží v Čechách králi Janovi v manství a pod léno podal…“. Vilém byl nejbohatším mužem v jižních Čechách své doby, ke konci svého života zastával úřad nejvyššího purkrabího, umírá na jaře roku 1356. Svůj majetek rozdělil mezi svých šest synů – Jana, Viléma, Ojíře, Litolta, Vítka a Petra. Jako pán na Lomnici se uvádí Vilém. Vilém se oddal stavu duchovnímu, a ještě za života otce (roku 1353) se stává proboštem vyšehradským. Na lomnickém hradě zřídil novou kapli ke cti Božího těla a sv. Petra a Pavla, které udělil listem, na hradě lomnickém daným, jeden a půl lánu popluží a 4 lány poplatné ve vsi sádku poblíž Slověnic. Až do své smrti zastával (1359) též funkci královského kancléře. Všechna zboží připadla jeho strýci – Ješkovi z Kosové Hory. Ten začal vykonávat panská práva na lomnickém panství roku 1360. Rozšířil například rybník Dvořiště, blíže dvoru poplužného ve Smržově, stává se „patronem kostelův a kapliček„ na. Ješek umírá pravděpodobně roku 1373 a jeho nástupcem je Jindřich ze Stráže, následuje Kunrát Krajíř z Krajku, rada a hofmistr dvoru královského. Dne 2. prosince 1381 směňuje s králem Václavem IV. panství lomnické za hrad Landštejn a město (Novou) Bystřici. Král si podržel Lomnici po celý čas své vlády, neboť potřeboval pevný bod v Jižních Čechách proti nepřátelsky smýšlejícím Jindřichovi z Rožmberka. Roku 1382 zde osobně vydává německy psaný list, v němž Lomnici povýšil na město a udělil jí „svobody a práva měst královských“. Povolil také, aby s královskou pomocí bylo ohrazeno hradbami, věžemi, příkopy a jinými ohradami. Na konci 14. století v okolí působily lapkovské bandy a do jižních Čech, především na zboží Jindřicha z Rožmberka, podnikali výpady moravští pánové – moravský markrabě Prokop (ve spojení s Janem Sokolem z Lamberka), páni z Kunštátu, Zikmund Křižanovský, Bítovští z Lichtemburka aj., kteří se tak postavili na stranu krále Václava IV. při jeho prvním zajetí r. 1394. Roku 1409 je zápis v Rožmberské popravčí knize, podle nějž Matěj, vůdce lapkovské bandy, že Oldřich, lomnický rychtář, chtěl zradit Lomnici Alšíkovi Bítovskému. V této akci měl sehrát roli i - dosud neznámý - Jan Žižka z Trocnova, který byl členem lapkovské bandy, jenž měla své úkryty v těsné blízkosti Lomnice – ve vsích Klec, Lužnice a Záblatí a dále les, řečený Tisý (dnes rybník). Po smrti Václava IV. připadá Lomnice jeho bratru, Zikmundovi Lucemburskému. Ten ji, ve stejný den své „jalové„ korunovace, 28. 7. 1420 zastavuje Janovi z Hradce za 1450 kop grošů. Jan z Hradce umírá roku 1423, kdy už Lomnici dávno nedržel. Na žádost Janova bratra (jenž, na rozdíl od bratra, stranil kališníkům) přitáhl k městu Jan Žižka z Trocnova. Po třech dnech obležení dobývá Lomnici smlouvou. Hejtmanem zde učinil Jana Roháče z Dubé. Roku 1421 oblehl Lomnici budějovický hejtman Lipolt Krajíř z Krajku, za pomoci budějovických měšťanů a Oldřicha z Rožmberka. Tou dobou již slepý Žižka, dlející se svým vojskem v Čáslavském kraji, pospíchal obleženým na pomoc. Pod dojmem příchodu husitů vypálil Lipolt Krajíř jen město a rychle se stáhl. Žižka poté nechal hrad dobře opevnit a odtáhl ke Stráži vyhladit sektu Adamitů. Z působení Jana Roháče na Lomnici je zajímavá ještě jedna historka bez data určení. V jeho nepřítomnosti na hradě se proti němu spikli někteří služebníci a vyhnali jeho purkrabího Vaňka. Samotného Roháče pak nechtěli vpustit do hradu, údajně kvůli dluhu za jejich služby. Spor urovnal Jindřich ze Stráže, Roháč musel slíbit odškodnění. Po bitvě u Lipan (30. května 1434) nastala příhodná chvíle dobytí Lomnice pro Oldřicha z Rožmberka. Ten, spojiv se s Budějovickými, hrad oblehl v únoru 1435. Obráncům velel hejtman Jan Řezník z Bernartic (na Lomnici od r. 1433). Táboři přispěchali obléhatelům na pomoc. Vyslali 28 vozů plných zásob a válečného materiálu a 1.000 pěšáků i jízdních jako doprovod. Obleženým se dostalo všech vozů, neboť obléhatelé se o ně nepokoušeli. Doprovod byl na zpáteční cestě u vsi Křeče rožmberským vojskem zaskočen a na hlavu poražen. Posádka hradu se - z nedostatku potravin - vzdala až v listopadu 1435. S Oldřichem z Rožmberka uzavřela smlouvu, jímž mu postupuje za 500 grošů „tvrz Lomnici“ s příslušenstvím. Ihned po podepsání smlouvy nechal Rožmberk hrad rozbořit. Když se dozvěděl Jan z Hradce (syn stejnojmenného zástavního pána), že se má Lomnice vzdát, psal Oldřichovi, aby Lomnici nebořil a aby mu hrad, jež ztratil bez své viny, vrátil. Oldřich Janovi 13. listopadu 1435 odpověděl listem z třeboňského hradu, že ji nevrátí, neboť se mu z ní dělo mnoho zlého a na její dobytí učinil mnoho nákladů. V královské kanceláři však na zástavu z roku 1420 zapomněli, a tak král Zikmund ji zastavil ještě jednou, pravděpodobně 23. března 1437, Janu mladšímu z Ústí za 3.160 kop grošů. Jelikož ji Oldřich z Rožmberka nechtěl panu z Ústí vydat, přikazuje mu vydání král Zikmund. Ještě téhož roku (1437) však král Zikmund zapsal „Oldřichu z Rožmberka, věrnému svému milému, ne z omylu, nýbrž ze svobodné vůle“ tvrz v Lomnici se vším příslušenstvím ke zpupnému dědictví, a to proto, že Oldřich „kázáním královským z jistých příčin tvrze té velikým nákladem a nasazením práce dobyl“. Král pak nechal, aby se všichni tři nápadníci srovnali, jak budou moci. 10. května 1441 vynáší mocní opravci, od obou stran zvolení, ve sporu o Lomnici mezi Oldřichem z Rožmberka a Janem z Hradce rozhodnutí, že Jan Hradecký podstoupí právo na Lomnici Oldřichovi za 1.450 kop grošů. Jak byl odškodněn Jindřich ze Stráže, na kterého přešla práva Jana z Ústí, nevíme. Ke zboží Lomnickému patřily vsi Přeseka, obojí Slověnice, Sádek, Smržov, Ševětín, Vitín, Lužnice, Lestnice (dnes zaniklá), Štěpánovice a Lišov. Platy v Lužnici byly zastaveny roku 1444 Janu z Tiché. Z hradu, který se připomíná roku 1459 a pak roku 1541 již jen jako zbořený, se zachovala pouze hradní kaple, přestavěná (po roce 1645) na kostelík sv. Václava.

 
Galerie rodů působících na objektu:
z Landštejna Krajířové z Krajku Český král
 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy