Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

Hrad HRAD RADYNĚ
 
ÚVOD
HISTORIE
POPIS
TURISTICKÉ INFORMACE
OTEVÍRACÍ DOBA
KULTURNÍ AKCE
SPECIÁLNÍ OBJEKTY
KONTAKTY
GALERIE OBRÁZKŮ
LITERATURA
 
 
DATUM AKTUALIZACE:
Aktualizace 16. 1. 2011
Historie objektu:

Po dokončení hradu Karlštejna, kterému určil reprezentační a tezaurační funkci, rozhodl císař Karel IV. o výstavbě dalších dvou hradů. Nově založený Karlsberg (dnes Kašperk) měl spolu s Karlskrone hrát především roli pevnosti. Hrad Karlskrone byl patrně dokončen roku 1358; v r. 1362 je uváděn jeho zřejmě první purkrabí Zdislav Chlup a v r. 1370 zastával tutéž funkci jakýsi Blahuta. Původní německý název hradu se neujal a byl již brzy po smrti jeho zakladatele nahrazen českou Radyní – podle jména kopce, na němž byl hrad postaven. V roce 1400 zastavil král Václav IV. Radyni s podhradním městečkem Starý Plzenec Zachařovi z Litovic, který předtím zastával v l. 1380 – 1388 funkci místopurkrabího Pražského hradu. Jak ukazují listiny z let 1404 a 1407, Zachař se pak po Radyni i psal. Někdy mezi lety 1410 a 1412 král Radyni vyplatil a purkrabím byl jmenován Oldřich z Letkova. Ten se však nedlouho nato stal lapkou, přepadajícím pocestné. Dokonce se spojil s pány s Oseka a vedl s nimi proti Václavovi IV. odboj. Co přesně následovalo, nevíme. Z některých zpráv lze usuzovat, že král vyslal proti odbojníkovi vojsko, které jej rychle přimělo k poslušnosti. Není však ani zřejmé, zda byl hrad Radyně vůbec dobýván. Oldřich z Letkova je však přitom buď ztratil, anebo o něj přišel nejpozději o rok později, kdy byl nucen – snad aby mohl uhradit udělenou pokutu – zastavit některé své majetky. Za husitských válek stáli radyňští purkrabí pevně na katolické straně. V roce 1433 byl dokonce radyňský pukrabí Hrdoň z Dubňan jedním z iniciátorů akce, při níž byly husity obležené Plzni dvakrát dodány potraviny. Obléhání Plzně nakonec nebylo úspěšné. O dobytí Radyně se husité zřejmě ani nepokusili. Za své činy získal Hrdoň Radyni pravděpodobně od císaře Zikmunda do zástavního držení. Zanedlouho však zemřel – naposledy je připomínán roku 1437 – a majitelé, či spíše zástavní držitelé hradu se pak rychle střídali. Nejpozději roku 1496 získal Radyni do svého držení od krále Vladislava Jagellonského Ladislav ze Šternberka. Za Šternberků, kteří již na hradě nesídlili došlo k jeho úpadku – Radyně se stala pouhým loveckým sídlem. Datum konce života na hradě neumíme přesně stanovit. Nejspíš se tak stalo požárem, který podle hypotézy P. Rožmberského a M. Nobilského způsobil úder blesku někdy brzy po roce 1536. Poškozený hrad už nebyl obnoven. K částečné konzervaci přistoupil až ve dvacátých letech dvacátého století za podpory státu Spolek pro záchranu Radyně a Hůrky, který na hradě působil až do jeho převzetí státem v letech padesátých. Na přelomu padesátých a šedesátých let byl na Radyni zřízen převaděč televizního signálu. Dalších oprav se hrad dočkal počátkem sedmdesátých let; přístupný veřejnosti je od roku 1981.

 
Galerie rodů působících na objektu:
Český král Šternberkové Kokořovci z Kokořova Černínové z Chudenic Valdštejnové
 
Galerie významných osobností spjatých s objektem:
Karel IV. Lucemburský (14. 5. 1316 - 29. 11. 1378)
 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy