Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

Hrad HRAD RONOV
 
ÚVOD
HISTORIE
POPIS
TURISTICKÉ INFORMACE
OTEVÍRACÍ DOBA
KULTURNÍ AKCE
SPECIÁLNÍ OBJEKTY
KONTAKTY
GALERIE OBRÁZKŮ
LITERATURA
 
SITUACE OBJEKTU:
 
Hrad Ronov

půdorys

 
DATUM AKTUALIZACE:
Aktualizace 14. 11. 2007
Exteriér, stavební vývoj:

Za staveniště hradu Ronova byla vybrána osamělá dominantní čedičová kupa (552 m n.m., převýšení nad okolím o asi 250 m), tyčící se mezi Stvolínkami a Blíževedly jihozápadně od České Lípy. Z hlediska obrany bylo místo zvoleno neobyčejně příhodně, protože vrchol osamělého, na všech stranách příkrého kopce byl obtížně přístupný a navíc prakticky neohrozitelný v 15. století stále účinnější dělostřelbou. Problematičnost přístupu ke hradu dobře dokládá nález základů obdélné budovy pod vrcholem: patrně stájí, kde bylo nutné zanechat koně a zbytek cesty ke hradu absolvovat pěšky. Areál má půdorys nepravidelného oválu s osami 57 a 30 m a orientací z jihozápadu na severovýchod. Z plochého plató vystupuje v jeho severní polovině skála, na němž stávala nějaká dnes zcela zaniklá stavba. Za současného stavu vědomostí je možné předpokládat, že se jednalo o obytnou věž z první vývojové fáze hradu, jehož podobu však vůbec neznáme. Kamenné opevnění, jehož zbytky se na vrcholu dnes spatřují, je dílem až Viléma z Illburka z doby po r. 1437. Nádvoří bylo rozděleno dvěma příčnými zdmi mezi obvodovou hradbou a střední skálou na větší předhradí na jihu a menší jádro na severu. Brána do předhradí měla podobu mírně lichoběžné věže se zaoblenými nárožími, vystupující téměř celou svojí hmotou před plášťovou hradbu na jihovýchodě. Zvláštností je vedení přístupové cesty, která nejprve musela zmíněnou branskou věž od jihu a východu obejít, na severu se zlomit do protisměru, projít vnějším portálem brány a uvnitř věže samotné pak na malém prostoru ještě jednou zahnout v pravém úhlu do vnitřního portálu brány do předhradí. V jihozápadním cípu předhradí byla do hradby zavázána prostorná obdélná budova, jenž měla v přízemí jednou plochostropou místnost a v patře jednu místnost a roubenou komoru. Klíčovou střílnou v patře se krátké severní průčelí budovy obracelo do nádvoří a proti příčné hradbě, v níž bývala brána do jádra a za ní z obvodové hradby vystupující nevelká flankovací věž. Neznámo kdy vyplnila tento prostor, vymezený na západě hradbou a na severu skálou s nejstarším hradním objektem, lichoběžná budova, která do svého provozu pojala i zmíněnou věž. Brána pak musela být proražena v rameni příčné zdi na východní straně. Za takto zřízenou novou bránou do jádra – osově souměrně s flankovací věží na západě – vystupovala z obrysu obvodové hradby mělká obdélná, dovnitř otevřená bašta. V severovýchodním cípu hradby stávala hranolová, mírně lichoběžná věž se zaoblenými nárožími, v jejímž patře se nacházela místnost s velkými okny. Jistě se v tomto případě jednalo o věž obytnou. Literatura počínaje D. Menclovou někdy poukazuje na to, že systém ronovských věží, bašt a vstupní brány je odrazem hledání účinné aktivní obrany v podmínkách pohusitského vojenství. Uvedené stavby totiž nepostrádají potřebné flankovací schopnosti, dosud ale člení obvodovou hradbu na izolované úseky. Na druhé straně je však třeba podotknout, že poloha hradu byla z hlediska obrany sama o sobě natolik skvělá, že v jeho případě snad ani systému aktivní obrany zapotřebí nebylo.

 
Interiér:

Nedochoval se.

 
Současný stav:

Z hradu Ronova se dochovaly mohutné, leč bohužel nezadržitelně chátrající zříceniny. Mimo obvodové hradby se zde dosud spatřuje zejména torzo donjonu, dochované do úrovně prvního patra, zlomky bašt a brány a ovšem trosky velké budovy v předhradí. Ta se zachovala rovněž do úrovně patra s výjimkou zcela zříceného jihozápadního nároží.

 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy