Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

Hrad HRAD ROŽMBERK
 
ÚVOD
HISTORIE
POPIS
TURISTICKÉ INFORMACE
OTEVÍRACÍ DOBA
KULTURNÍ AKCE
SPECIÁLNÍ OBJEKTY
KONTAKTY
GALERIE OBRÁZKŮ
LITERATURA
 
 
DATUM AKTUALIZACE:
Aktualizace 16. 1. 2011
Historie objektu:

Mocný rod Vítkovců hrál po staletí stěžejní roli v české historii. Jeho zakladatel, Vítek I. z Prčice, připomínaný na dvoře krále Vladislava II. v letech 1169 – 1176, rozdělil majetek mezi svých pět synů a každému z nich přidělil i erbovní znak – pětilistou růži –, který se od ostatních vždy lišil barvou. Tak nejstarší Jindřich dostal zlatou růži v modrém poli a zboží hradecké; Vítek zdědil Krumlov a obdržel růži zelenou ve zlatém poli; Vítek, řečený z Klokot, zakladatel větve pánů z Landštejna a Třeboně, směl nosit stříbrnou růži v černém poli; Sezima získal růži modrou (později černou) a panství v Ústí a později ve Stráži; a konečně Vítek mladší obdržel červenou růži ve stříbrném poli a je pokládán za zakladatele větve rožmberské, nejmocnější a nejvýznamnější z celého rodu Vítkovců. A kolébkou právě této větve se stal hrad, který byl za tímto účelem založen nejpozději v první třetině 13. století a který dostal tehdy módní německé jméno Rosenberg. Poprvé se přímo zmiňuje v roce 1250, kdy zde seděl Vok z Rožmberka, pozdější oddaný služebník krále Přemysla Otakara II. Významným duchovním počinem pana Voka bylo založení kláštera v nedalekém Vyšším Brodě, kam byli v roce 1259 povoláni cisterciáci z rakouského Wilheringu. Po vymření linie zelené růže na konci 13. století získal Vokův syn Jindřich se souhlasem krále Václava II. krumlovské panství a majetky byly sloučeny. Sídelním místem rodu Rožmberků se pak už navždy stává Český Krumlov, byť starý rodový Rožmberk byl i nadále rozšiřován a upravován. Při finančních potížích rodu byl někdy i zastaven, jako např. v roce 1420 Reinprechtovi z Walsee nebo v roce 1464 Janu Popelovi z Lobkovic. Jako pevnost se hrad příliš neosvědčil, jak o tom svědčí jeho dvojí dobytí v 15. století: Zdeňkem ze Šternberka (1469) a panem von Einingen (1477). Roku 1522 zachvátil městečko požár, který se přenesl i na tzv. Horní hrad. Ten byl zřejmě tak vážně poškozen, že jeho trosky byly v následujících letech – s výjimkou věže „Jakobínky“ – odstraněny. Rod Rožmberků dosáhl vrcholného rozmachu za Viléma (1535 – 1592), který spravoval majetky od roku 1551 a vydobyl si neoficiální pozici po králi nejmocnějšího českého šlechtice. Po Vilémově smrti zdědil statky jeho mladší bratr, známý renesanční šlechtic Petr Vok, kterým rod Rožmberků vymřel po meči. Na základě smlouvy z roku 1484 o vzájemném nástupnictví v případě vymření jednoho z rodů po meči přešel rožmberský majetek na pány ze Švamberka. Za posledních Rožmberků i za Švamberků byl hrad přestavován renesančně s cílem zlepšení jeho obytných kvalit. Petr ze Švamberka se za stavovského povstání postavil proti císaři Ferdinandovi II. a proto jeho hrad Rožmberk v roce 1619 dobyl císařský generál Karel Bonaventura Buquoy. Rožmberk jej zřejmě zaujal natolik, že si jej vyžádal na císaři náhradou za financování vojska. Přípisem z roku 1620 obdržel generál panství rožmberské, libějovické, novohradské, Žumberk a Cuknštejn a tento status quo byl císařem znova potvrzen roku 1623. To však již bylo po smrti generála, který roku 1621 padl v bitvě u Nových Zámků. Nicméně, v držení rodu Buquoy zůstal hrad až do roku 1945, kdy jej převzal stát. To však již hrad dávno sloužil jako muzeum přístupné veřejnosti, na které jej upravil Jiří Jan Jindřich Buquoy (1814 – 1883), majitel panství a významný sklářský magnát v oblasti.

 
Galerie rodů působících na objektu:
Rožmberkové Švamberkové Buquoyové
 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy