Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

Hrad HRAD STŘEKOV
 
ÚVOD
HISTORIE
POPIS
TURISTICKÉ INFORMACE
OTEVÍRACÍ DOBA
KULTURNÍ AKCE
SPECIÁLNÍ OBJEKTY
KONTAKTY
GALERIE OBRÁZKŮ
LITERATURA
 
SITUACE OBJEKTU:
 
Hrad Střekov

půdorys

 
DATUM AKTUALIZACE:
Aktualizace 1. 6. 2014
Exteriér, stavební vývoj:

Hrad Střekov byl zbudován na strmé skále, která se zvedá do výše 110 m nad hladinu pod hradem tekoucí řeky Labe. Už v době vzniku na počátku 14. století se jednalo o impozantní stavbu, která se dělila na nejníže položené předhradí na jihu, do něhož se vstupovalo věžovitou bránou, protáhlý, zhruba pětiúhelníkový přední hrad na stoupajícím strmém skalním bloku severně od předhradí a ještě severněji, za hlubokou průrvou na vysoké skále položený zadní hrad. Úlohu vlastního jádra hrál přední hrad, v němž stojí rozhodující objekty. A. Sedláček navíc jako první zaznamenal, že padací můstek mezi předním a zadním hradem byl ovládán z hradu předního, což – i přesto, že je přední hrad položen níže než zadní – svědčí o jeho rozhodujícím postavení v rámci celého střekovského hradního komplexu. Dominantou hradu Střekova je válcová věž, tyčící se na nejvyšším místě skály předního hradu, jehož severozápadní nároží zaujala. I v druhém – severovýchodním – nároží krátkého čela proti zadnímu hradu byla v době založení Střekova vybudována okrouhlá věž či věžice, zatímco flankování delších kurtin na východě a západě zajišťovaly dvě půlkruhové, dovnitř otevřené bašty. Snaha o aktivní obranu je v tomto případě vzhledem k poloze hradu, jemuž zaručovala zcela dostačující ochranu téměř kolmá skalní stěna, pozoruhodná. Hlavní obytnou budovou byl obdélný palác, který zcela zaplnil jižní frontu jádra a jehož západní část, plně využívající terénní konfigurace, předstupuje před líc západní hradby předního hradu. Východní část paláce obsahovala v patře místnost s arkýřem, který měl okna s hrotitými ostěními. Palác byl sice nejníže položenou stavbou předního hradu, avšak skála, na níž byl zbudován, i tak značně převyšovala plochu předhradí. Brána při paláci, dnes dostupná schodištěm, tak musela být ve středověku zpřístupněna prostřednictvím nějaké pomocné konstrukce. Zadní hrad tvořila v době vzniku mohutná obdélná, možná dokonce věžovitá stavba nad nejsevernějším okrajem skály; původní účel tohoto – dnes velmi špatně dochovaného – objektu zůstává nejasný. Přestavba hradu na přelomu 15. a 16. století byla významná. V hloubce východně pod skalním masivem, na němž hrad stojí, bylo zřízeno nové předhradí (jistě s hospodářským zázemím; v pozdějších dobách toto předhradí do značné míry splynulo s dvorem, který stával před vstupem do hradu a který byl zbořen ve druhé polovině 20. století) a v předhradí původním – na jihozápadě – vznikla výstavná obdélná obytná budova s velkým sálem. Zásadními proměnami prošel i přední hrad. Věžice v severovýchodním nároží byla zbořena a nahrazena obytnou věžovitou stavbou téměř čtvercového půdorysu, na niž podél celé východní hradby navázalo nové obytné křídlo. Došlo tak k zastavění východní bašty, jejíž interiér byl proměněn na kapli. Stavělo se i při západní hradbě v sousedství paláce. Rozvoj dělostřelby v 15. století bezpochyby snížil význam zadního hradu, který byl upraven na pouhé předsunuté opevnění.

 
Interiér:

Nejhodnotnější interiéry se nachází ve věžovitém paláci středního hradu – přízemní místnost s gotickou křížovou klenbou a plochostropá komnata v prvním patře. Dochovalo se i valeně klenuté přízemí velkého jižního paláce.

 
Současný stav:

Částečně zřícený hrad Střekov dodnes tvoří dominantu jižního okraje města Ústí nad Labem. Na severu, nad dnešním parkovištěm, se tyčí vysoká skála se zbytky zadního hradu. Hluboko pod ní se na východě nachází novověká kulisová brána do táhlého prvního předhradí s bývalými hospodářskými budovami a novodobou restaurací. Předhradí se táhne pod mocným skalním blokem předního hradu na jih, kde s nachází po schodišti přístupná věž druhé brány. V druhém předhradí se cesta – zcela závislá na terénní konfiguraci – stáčí podél dalšího hostince (který má tradici od r. 1830) na jihozápad a do protisměru, aby – sevřena skálou předního hradu a obytným stavením s velkým sálem – dospěla ke schodišti a posléze i bráně do předního hradu. V předním hradu se nalézá jednak torzo paláce na jihu, jednak zbytky obytných křídel na východě. Nejlépe dochovanou částí předního hradu je její severní čelo, kde stojí jak okrouhlá hlavní věž, tak obytná věžovitá budova v severovýchodním nároží. Za nimi se nachází mostem překlenutá hluboká průrva s malými zbytky zdiva zadního hradu – předsunutého opevnění.

 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy