|
Hrad Žebrák byl založen na koruně úzkého křemencového valu. Toto místo - i přes příkrost svých svahů - samo o sobě nevyniká nějak vynikající polohou z pohledu obranyschopnosti; v minulosti však bývalo možné jeho okolí zatopit vodou, takže hrad se stal v případě ohrožení jen těžko dostupným. Půdorys hradu byl jednoznačně determinován jeho protáhlým, úzkým staveništěm. Přístupová cesta vedla pod skalnatým hřebenem od východu; na této světové straně bývala i brána do téměř obdélníkového předhradí, kterým cesta pozvolna stoupá k západu. Horní hrad zaujal úzké temeno valu. V jeho čele na západě stávala subtilní válcová věž, v jejímž sousedství byla proražena brána do jádra. Za věží bývalo miniaturní nádvoří, sevřené na severu a jihu hradbami a na východě válcovým bergfritem. Jeho poloha je netypická, daná v případě Žebráku specifickou terénní konfigurací. Hlavní věž kryla svojí hmotou protáhlý dvouprostorový palác, k němuž bylo možno přijít cestou vymezenou plášťovou zdí kolem věže. Přední místnost paláce byla větší a - vzhledem k terénu - výše položená; zadní místnost byla přístupná chodbičkou v síle zdi na jižní straně. Karel IV. zřídil na hradě kapli sv. Apolináře a sv. Markéty, která zřejmě bývala v prostoru nad příkopem. Zdaleka největší přestavby se však Žebrák dočkal za Karlova syna, českého krále Václava IV., který jej učinil jedním z nejvýstavnějších objektů v zemi. Především bylo třeba uspokojit nároky na bydlení, které byly v případě nádherymilovného Václava obzvláště vysoké. Jádro hradu srostlo v jeden palácový komplex. Starý palác byl rozšířen a vybaven teplovzdušným vytápěním. V jeho prvním patře se nacházel velký sál s obdélníkovými okny, klenutá místnost spojená s přízemím šnekovým schodištěm (jehož pozůstatky byly odkryty archeologickým průzkumem) a menší prostorou v jeho rozšíření. Západní věž byla částečně zbořena, částečně začleněna do nové palácové budovy, která vyplnila původní nádvoří horního hradu. I velká věž byla částečně adaptována k obytným účelům. Ani toto však Václavovi nestačilo; v západním ohybu hradby předhradí, poblíž brány do horního hradu - která musela být přeložena - vznikl nový velký palác. Ten měl plochostropé místnosti a roubenou komoru. Nároží paláce byla zpevněna bosovanými kvádry typickými pro václavskou dvorskou huť. Prostor předhradí byl vyplněn hospodářskými budovami, o nichž však lze za současného stavu poznatků říci jen málo, neboť jsou zbořené do základů. Jejich servisní kapacita však zřejmě nebyla dostatečná, o čemž svědčí výstavba objektů obdobného charakteru pod jádrem na jižní straně. Poslední stavba byla na hradě realizována patrně okolo poloviny 15. století a měla posílit jeho obranné kvality. Stala se jí válcová věž s patrem se střílnami v severovýchodním nároží předhradí, jejímž účelem bylo zajistit boční postřel brány. |
