Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

Hrad HRAD ŽEBRÁK
 
ÚVOD
HISTORIE
POPIS
TURISTICKÉ INFORMACE
OTEVÍRACÍ DOBA
KULTURNÍ AKCE
SPECIÁLNÍ OBJEKTY
KONTAKTY
GALERIE OBRÁZKŮ
LITERATURA
 
SITUACE OBJEKTU:
 
Hrad Žebrák

půdorysné zaměření

 
DATUM AKTUALIZACE:
Aktualizace 12. 12. 2011
Exteriér, stavební vývoj:

Hrad Žebrák byl založen na koruně úzkého křemencového valu. Toto místo - i přes příkrost svých svahů - samo o sobě nevyniká nějak vynikající polohou z pohledu obranyschopnosti; v minulosti však bývalo možné jeho okolí zatopit vodou, takže hrad se stal v případě ohrožení jen těžko dostupným. Půdorys hradu byl jednoznačně determinován jeho protáhlým, úzkým staveništěm. Přístupová cesta vedla pod skalnatým hřebenem od východu; na této světové straně bývala i brána do téměř obdélníkového předhradí, kterým cesta pozvolna stoupá k západu. Horní hrad zaujal úzké temeno valu. V jeho čele na západě stávala subtilní válcová věž, v jejímž sousedství byla proražena brána do jádra. Za věží bývalo miniaturní nádvoří, sevřené na severu a jihu hradbami a na východě válcovým bergfritem. Jeho poloha je netypická, daná v případě Žebráku specifickou terénní konfigurací. Hlavní věž kryla svojí hmotou protáhlý dvouprostorový palác, k němuž bylo možno přijít cestou vymezenou plášťovou zdí kolem věže. Přední místnost paláce byla větší a - vzhledem k terénu - výše položená; zadní místnost byla přístupná chodbičkou v síle zdi na jižní straně. Karel IV. zřídil na hradě kapli sv. Apolináře a sv. Markéty, která zřejmě bývala v prostoru nad příkopem. Zdaleka největší přestavby se však Žebrák dočkal za Karlova syna, českého krále Václava IV., který jej učinil jedním z nejvýstavnějších objektů v zemi. Především bylo třeba uspokojit nároky na bydlení, které byly v případě nádherymilovného Václava obzvláště vysoké. Jádro hradu srostlo v jeden palácový komplex. Starý palác byl rozšířen a vybaven teplovzdušným vytápěním. V jeho prvním patře se nacházel velký sál s obdélníkovými okny, klenutá místnost spojená s přízemím šnekovým schodištěm (jehož pozůstatky byly odkryty archeologickým průzkumem) a menší prostorou v jeho rozšíření. Západní věž byla částečně zbořena, částečně začleněna do nové palácové budovy, která vyplnila původní nádvoří horního hradu. I velká věž byla částečně adaptována k obytným účelům. Ani toto však Václavovi nestačilo; v západním ohybu hradby předhradí, poblíž brány do horního hradu - která musela být přeložena - vznikl nový velký palác. Ten měl plochostropé místnosti a roubenou komoru. Nároží paláce byla zpevněna bosovanými kvádry typickými pro václavskou dvorskou huť. Prostor předhradí byl vyplněn hospodářskými budovami, o nichž však lze za současného stavu poznatků říci jen málo, neboť jsou zbořené do základů. Jejich servisní kapacita však zřejmě nebyla dostatečná, o čemž svědčí výstavba objektů obdobného charakteru pod jádrem na jižní straně. Poslední stavba byla na hradě realizována patrně okolo poloviny 15. století a měla posílit jeho obranné kvality. Stala se jí válcová věž s patrem se střílnami v severovýchodním nároží předhradí, jejímž účelem bylo zajistit boční postřel brány.

 
Interiér:

I když se v prostoru starého paláce nachází krytá místnost, sloužící dnes jako muzeum, o interiérech v pravém slova smyslu nelze hovořit.

 
Současný stav:

Zříceniny hradu byly v nedávné době konzervovány. Dochovaly se z něj zbytky hradeb, paláců a především hlavní věž, sloužící dnes jako rozhledna. Dobře dochovaná je i obranná věž z 15. století, která však není přístupná.

 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy