Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

Hrad HRAD ZVÍKOV
 
ÚVOD
HISTORIE
POPIS
TURISTICKÉ INFORMACE
OTEVÍRACÍ DOBA
KULTURNÍ AKCE
SPECIÁLNÍ OBJEKTY
KONTAKTY
GALERIE OBRÁZKŮ
LITERATURA
 
SITUACE OBJEKTU:
 
Hrad Zvíkov

celková situace

 
DATUM AKTUALIZACE:
Aktualizace 11. 11. 2011
Exteriér, stavební vývoj:

Severně od Písku, v místě soutoku Otavy s Vltavou, táhne se od jihu dlouhý ostroh, který se na svém severním konci rozšiřuje a jehož skalnaté stráně spadají na východě i západě strmě do údolí. Či spíše spadaly, protože údolí bylo ve druhé polovině 20. století zatopeno Orlickou přehradou a ráz krajiny se tak výrazně změnil. Dávno předtím si však lidé temeno ostrohu zvolili za své bezpečné útočiště – stačilo jen překopat ostroh na jihu v místě, kde je nejužší a kde byla vybudována hranolová branská věž zvaná Písecká. Jí se vstupuje do rozsáhlého areálu zhruba trojúhelníkového půdorysu, který zabral celý ostroh za věží i prostor na severu pod ním, vymezený řekami. Za Píseckou věží je malý dvorek, ohraničený po stranách hradbami a na severu mohutnou štítovou zdí, v níž byla prolomena druhá brána. Ta byla z pravé strany střežena impozantní okrouhlou věží Hláskou, která se ve směru proti příchozímu obrací ostrým břitem. Věž měla asi ve dvou třetinách své výšky ochoz vysazený na kamenných konzolách; vstup do ní umožňoval vysoko položený portál, přístupný po snadno odstranitelném dřevěném schodišti či žebříku. Na západě přechází štítová zeď v baštu zvanou Krahujec, kontrolující přilehlé kurtiny. Za druhou bránou se otevírá rozsáhlý prostor, jehož tvar kopíruje protáhlý ostroh. V minulosti mohl být předělen dalšími branami, avšak naše současné poznatky o jeho původní zástavbě jsou pouze kusé. V severovýchodním rohu této plochy byla zbudována nejstarší část gotického hradu – jádro o půdorysu nepravidelného pětiúhelníku. V jeho jižním nároží stojí robustní hranolová věž Markomanka, podle svého pláště z bosovaných kvárdů zvaná též Hlízová věž. U její paty, v jihozápadním křídle, se nachází průjezd do jádra: brána se sediliemi. Nádvoří jádra bylo obestavěno patrovými raně gotickými palácovými křídly; komunikaci mezi četnými prostorami interiéru zprostředkovával mimořádně elegantní klenutý arkádový ochoz. V patře ochozu jsou velké oblouky opatřeny kružbami, což podle T. Durdíka neodpovídá původnímu středověkému stavu, kdy byly těmito kružbami osazeny oblouky v přízemí a ochoz v patře se do nádvoří otevíral kružbovými okny. Nejvýstavnější prostorou hradu byla kaple sv. Václava vyplňující naprostou většinu patra jižního křídla. K západní hradbě naproti jádru přiléhá několik budov včetně někdejšího hradního pivovaru; největším z nich je objekt pravděpodobného purkrabství proti jižnímu nároží věže Markomanky. Severozápadní nároží jádra spojuje se západní hradbou areálu příčná hradba s branou. Za ní se otevírá prostor ne o mnoho menší než plocha za štítovou zdí s druhou bránou. Původní zástavbu tohoto nádvoří vůbec neznáme; jeho severozápadní část byla vyčleněna hradbou a tvoří tak samostatnou funkční jednotku, jíž dominovala tzv. Červená věž na severovýchodě. Severní hradba hradu byla v nárožích zesílena dvěma věžicemi z poloviny 13. století; byla v ní – v sousedství Čevené věže – prolomena tzv. Železná brána vedoucí do parkánu, jehož opevnění bylo zesíleno šesti obdélnými baštami. Bašty jsou dovnitř otevřené a mají štěrbinové střílny, z nichž jedna je zdvojena. Lze tak v tomto případě hovořit o jakémsi předchůdci střílen kalhotových. Před parkánem byl na severu vyhozen ještě val, plnící účel dělostřeleckého postavení, byť zatím v nepříliš progresivním provedení. Val začínal před severovýchodním nárožím hradu a končil na úrovni páté bašty (bráno od východu), v níž byla prolomena brána. Tou se sestupovalo po svahu dolů k soutoku řek, do prostoru, který byl ohrazen hradbou sbíhající od severovýchodního nároží hradu a kopírující okraje terénu vymezené vodou až na západ, kde se téměř na úrovni parkánu přimykal k hradní skále. Stávalo zde podhradní městečko, jehož nejvýznamnějšími objekty byly kostel sv. Mikuláše ve svahu pod parkánem a mlýn. Nedořešenou otázkou zůstává stavební vývoj hradu, jehož poznání velmi ztížily zvláště rekonstrukční práce na hradě ve druhé polovině 20. století. Ty totiž nebyly doprovázeny odpovídajícím zdokumentováním původní situace, čímž došlo – zvláště v prostoru jádra a hlavního nádvoří – k nenapravitelné ztrátě cenných informací. Podoba keltského hradiště nám uniká téměř docela a o první vývojové fázi středověkého hradu Přemysla Otakara I. a Václava I. se dohadujeme pouze tolik, že sestával z věže Markomanky, jádra vymezeného hradbou, k němuž přiléhal palác na jihozápadě a hradby, která zřejmě již tehdy vymezovala hradní areál v dnešním rozsahu. Také již zmíněné věžice na severozápadě a severovýchodě pochází z této doby. Nelze však již vyloučit, že dostavbu jižní části opevnění včetně věže Hlásky a Písecké brány je třeba připsat až Přemyslu Otakarovi II., jenž se také zasloužil o obestavění jádra palácovými křídly. Lze dokonce říci, že stavební aktivita Přemysla Otakara II. vtiskla hradu ty rysy, které jsou pro něj dodnes charakteristické. Rožmberkům je pak třeba připsat severní parkán s baštami (1440) a vznik části hospodářských budov, zatímco Švamberkům prvky renesance na hradě, které se projevily sgrafitovou výzdobou vnějšku jádra a rozšířením hospodářských budov včetně výstavby pivovaru v roce 1550. Snahy z této doby měly za cíl přiblížit starý gotický hrad soudobému zámeckému standardu.

 
Interiér:

Zvláště hradní jádro je – i přes některé pozdější úpravy, zejména z doby Schwarzenberků – krásnou ukázkou královského hradu s obvodovou zástavbou z doby posledních Přemyslovců. Je dílem významné písecko–zvíkovské stavební huti, která stavěla rovněž nedaleké přemyslovské hrady v Písku a v Myšenci. Stavebním prvkem typickým pro hrady Přemysla Otakara II. je vnitřní členění palácových křídel, v němž se několikrát opakuje struktura klenutého sálu sevřeného mezi sál s dvěma poli křížových kleneb na straně jedné a komnatu s jedním polem analogické křížové klenby a roubenou komorou. Největší prostorou je sál se šesti křížovými klenbami a dvěma podpůrnými sloupy, který vyplnil celé patro východního křídla s výjimkou jeho jižní části: tam byla situována malá sakristie kaple. Nejvýstavnější prostorou hradu je kaple sv. Václava v patře jižního křídla, jejíž západní část vyplnila podklenutá tribuna. Spodní část stěn kaple člení sedilia a její obdélný prostor mezi lodí a kněžištěm kryjí dvě pole šestidílných kleneb. Dochované fresky v kapli pocházejí z druhé poloviny 15. století. Podlaha kaple byla dlážděna náročnou keramickou dlažbou se zdobným reliéfem. Hlízová věž sestává z klenutého přízemí se střílnami a Korunní síně v patře, kde měly být údajně po jistou dobu uloženy české korunovační klenoty. Při Hlízové věži se nachází tzv. Svatební síň s výmalbou z druhé poloviny 15. století a v přístavku západního křídla – někdejšího fraucimoru – síň Erbovní, na jejíchž stěnách jsou namalovány různé znaky.

 
Současný stav:

Hrad Zvíkov se díky dlouhodobým rekonstrukčním pracím – k nimž však mohou být z odborného hlediska, zejména co se dokumentační stránky týče, rozličné výhrady – dochoval do značné míry v té podobě, jak byl popsán výše. Skvostem je zejména gotická architektura jádra, které se dobře dochovalo s výjimkou velkého sálu v patře východního křídla; tam je dnes pouze vyhlídková terasa. Hrad je dnes přístupný od jihu přes příkop po kamenném mostě z roku 1777; dominanta objektu – věž Hláska, tyčící se nad vstupem – není veřejnosti přístupná. Negativně lze hodnotit zatopení údolí Orlickou přehradou, které výrazně změnilo ráz krajiny a zničilo severní část hradu s podhradním městečkem a kostelem sv. Mikuláše.

 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy