|
Vlašský dvůr v Kutné Hoře byl zbudován na terénní hraně nad říčkou Vrchlicí ve východním sousedství chrámu sv. Jakuba. Zhruba oválný areál velmi netypické stavby obíhal parkán s příkopem a na jihu svah k Vrchlici. Nádvoří jednodílné dispozice bylo dosažitelné dvěma průjezdy: hlavním severovýchodním v přízemí hranolové branské věže a jihozápadním, naproti chrámu sv. Jakuba. K jihozápadní, jižní a východní polovině obvodu hradby mezi vstupními bránami se přikládaly dílny na výrobu mincí, tzv. šmitny. Sedmnáct navzájem oddělených, vždy portálem z nádvoří přístupných prostor šmiten bylo zdobeno erby původních mincoven měst, z nichž byla ražba do Kutné Hory na konci 13. století přemístěna. Na severovýchodě, vedle vstupní věže, stával tzv. preghaus, budova, v níž se uskutečňovala vlastní ražba. Jak vypadaly ostatní budovy Vlašského dvora v době jeho vzniku a kde přesně se nacházela panovnická rezidence, nelze již dnes bezpečně určit. O významné zlepšení obytné a rezidenční funkce Vlašského dvora se zasloužil král Václav IV. Přestavba z let 1390 – 1400 znamenala jednak vznik věžovitého paláce v sousedství severovýchodní brány, do jehož přízemí byl pojat preghaus, jednak přestavbu starší obvodové zástavby na severu, která vyvrcholila zbudováním umělecky náročné kaple sv. Václava a Vladislava, jenž se do nádvoří obracela pětibokým arkýřovým presbyteriem, zvenčí ještě doplněným o drobnou arkádu. Novým rezidenčním objektům ustoupila část starších objektů provozních, což si vynutilo jejich vysunutí z nádvoří na sever, kde zaplnily část obvodu parkánu. Přitom došlo také k zazdění původního průjezdu přízemím věže a zřízením průjezdu současného, situovaného mezi věž a Václavův palác. Za krále Vladislava Jagellonského, v letech 1496 – 1499, byl na jihozápadě, v místě vyústění příkopu, před obvod hradeb vysunut patrový pozdně gotický dům, zvaný Horstoforovský – sídlo nejvyššího mincmistra. Stavba Horstoforovského domu znamenala faktické potvrzení Vlašského dvora jakožto jedné z nejvýznamnějších soudobých mincoven Evropy, jako s opevněným objektem typu hradu se však už s ním patrně nepočítalo. Po renesanční přestavbě v letech 1577 – 1579 a barokních úpravách ze 17. století (z nichž pochází mj. střešní báně věže a arkýře kaple) už přišlo jen stržení vnějších hradeb (1860) a v letech 1893 – 1898 rozsáhlá novogotická rekonstrukce a přestavba. Při ní byl sice víceméně zachován vstupní trakt s kaplí a palácem Václava IV., ostatní budovy však byly z větší části zbořeny a znovu vystavěny, přičemž zdaleka ne vždy byla dostatečně respektována jejich původní podoba. Takovou přestavbou prošel i Horstoforovský dům na jihovýchodě, zatímco provozní objekty bývalé mincovny před severním průčelím byly zcela odstraněny. Jihozápadní vjezd do nádvoří byl zazděn. |
