Narodil se v Koblenci. Nesporné nadání, v mládí získané vzdělání a konzervativní monarchistické názory mu ve spojení se sňatkem s vnučkou bývalého rakouského kancléře, Eleonorou Kounicovou (r. 1795) umožnilo přístup ke dvoru. Diplomatickou kariéru zahájil r. 1801 jako vyslanec v Drážďanech. Od r. 1805 působil v Paříži; výsledkem jeho činnosti (od r. 1809 již jako ministra zahraničí) byl Napoleonův sňatek s rakouskou princeznou Marií Luisou r. 1810, za jehož zprostředkování získal řád Zlatého rouna. Na vídeňském kongresu po Napoleonově porážce (1814 - 1815) se stal Metternich ústřední postavou Svaté aliance a v r. 1821 jej císař jmenoval rakouským státním kancléřem. Po vídeňském povstání v březnu 1848, které bylo namířeno proti tehdejšímu režimu a Metternichovi jako jeho nejtypičtějšímu představiteli, Metternich odstoupil a odešel do ústraní. Za svůj život se třikrát oženil. Zemřel ve věku 86 let ve Vídni. Je pohřben v rodinné hrobce v Plasích.