Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

NOVINKY DLE DATA PŘIDÁNÍ
 
GALERIE VÝZNAMNÝCH OSOBNOSTÍ
Drštka - hrad, nepatrné pozůstatky
Liškův hrad - hrad, zaniklý
Nová Lhota - zámek, dochovaný
Velešín - hrad, výrazné pozůstatky
Hrad na Blešenském vrchu - hrad, zaniklý
Hazlov - zámek, výrazné pozůstatky
Vildštejn (Dolní zámek) - zámek, zaniklý
Vildštejn - tvrz, dochovaný
Mokrosuky - zámek, dochovaný
Podsedice - tvrz, zaniklý
 
VÝBĚR NÁHODNÉHO OBJEKTU
 

Brandýs nad Labem

zámek - dochovaný

Zámek Brandýs nad Labem

 
 
Václav IV. Lucemburský (26. 2. 1361 - 16. 8. 1419)
 

Václav IV., syn římského císaře a českého krále Karla IV. a Anny Svídnické, se narodil do složité doby. Jako stěžejní důvod rostoucí celoevropské krize konce 14. a 15. století se jeví úpadek křesťanských duchovních hodnot, který se přímo odrazil v dramatickém poklesu úrovně duchovenstva a jeho prostřednictvím postupně zasáhl celou společnost. Václav IV., ač zřejmě od malička ve víru událostí na nejvyšší státní úrovni, se až do otcovy smrti r. 1378 s hloubkou problematiky řízení státu příliš potýkat nemusel a prožil bezstarostné dětství. Malá zkušenost s reálnou politikou spolu s nesrovnatelně nižšími osobnostními kvalitami ve srovnání s Karlem IV. se promítly do Václavova nevýrazného a nekoncepčního vládnutí, které za spolupůsobení nepříznivých vlivů doby nakonec skončilo katastrofou. Nejprve Václav nedokázal poskytnout dostatečnou podporu římskému papeži (Urbanovi VI., resp. od r. 1389 Bonifácovi IX.), na jehož straně stál jen proklamativně. Žádný zájem nejevil ani o říšskou politiku, ačkoli po smrti Karla IV. byl i v této oblasti jeho nástupcem. Situace nakonec došla tak daleko, že r. 1400 byl říšskými kurfiřty sesazen z říšského trůnu a toto rozhodnutí r. 1403 uznal i papež Bonifác IX. Na domácí scéně se mezitím nevedlo Václavovi lépe. Nejprve svojí bezbarvou politikou a nezájmem o státní záležitosti, když se obklopil úzkým okruhem milců a celé dny a týdny trávil lovem a kratochvílí na některém ze svých hradů v křivoklátských lesích, proti sobě popudil šlechtu. Ještě horší následky měla nesvornost členů lucemburské dynastie, kdy na Václava žárlil jak jeho mladší bratr Zikmund, král uherský (jako paradox přitom působí fakt, že uherskou korunu si Zikmund vydobyl se značnou Václavovou podporou), jednak ctižádostivý bratranec Jošt, markrabě moravský. Úvodem k následujícím dramatickým událostem byly královy osobní spory s arcibiskupem Janem z Jenštejna, které se r. 1380 změnily v otevřené nepřátelství. R. 1393 nechává Václav IV. mučit a popravit arcibiskupova generální vikáře Jana z Pomuku (pozdějšího sv. Jana Nepomuckého) a Jan z Jenštejna prchá do Říma. Tehdy ještě ale arcibiskup podporu římského papeže nezískává a zklamán se vrací do Čech. Jedná však česká šlechta, která krále r. 1394 – za přímé účasti moravského markraběte Jošta a pravděpodobně i za podpory uherského krále Zikmunda – zajme a uvězní. Díky vojenské podpoře králova bratra vévody Jana Zhořeleckého a bratrance moravského markraběte Prokopa je sice Václav brzy propuštěn, následujících téměř deset let střetů však končí výrazným oslabením královské moci ve prospěch vysoké šlechty. Pohroma postihla Václava znovu r. 1402, kdy jej uvěznil mocichtivý bratr Zikmund a odvezl ze země Václavův královský poklad. Zikmundovo bezohledné jednání smířilo s Václavem část vysoké šlechty, překvapivě částečně i včetně markraběte Jošta. Jinou věcí je postoj krále Václava k církvi, kdy jednoho jejího papeže (avignonského) neuznával a s druhým (římským) měl od svého sesazení z říšského trůnu špatné vztahy. Na pražském dvoře se tak dobře dařilo snahám o reformu duchovenstva, které zosobňoval zejména betlémský kazatel mistr Jan Hus. K přívržencům obrodných snah se brzy zařadili dokonce tak významné osobnosti, jako Václavova druhá manželka královna Žofie Bavorská (? – 1425) a arcibiskup Zbyněk Zajíc z Házmburka (1376 – 1411). Od r. 1408 nicméně výrazně roste tlak okolní konzervativně naladěné Evropy a především Říma, který se posléze promítne do prudkého zhoršení vztahů Čechů a pražských Němců a přenese se na půdu Karlovy univerzity. V době před pisánským koncilem, který měl vyřešit otázku církevního schizmatu, potřeboval Václav IV. nezbytně podporu univerzity a proto vydal 18. ledna 1409 dekret Kutnohorský, jímž zrušil privilegované postavení Němců na univerzitě a v důsledcích z Karlovy univerzity učinil univerzitu národní. Němečtí učenci odcházejí z Prahy a Čechy si v Evropě čím dál více – ovšem k Václavově škodě – získávají pověst země kacířů. V době zasedání kostnického koncilu a soudu nad mistrem Janem Husem se už události Václavovi IV. zcela vymykají z rukou a nezadržitelně spějí k výbuchu husitské revoluce. Na jejím prahu, 16. srpna 1419, uštvaný král Václav IV., snad v důsledku příliš velké konzumace alkoholu, umírá.

 

VYHLEDÁVÁNÍ OSOBNOSTÍ

 
 
A B C Č D E F G H CH I J K L M
N O P Q R Ř S Š T U Ú V W X Y Z Ž
VÝPIS HRADŮ, ZÁMKŮ A TVRZÍ VÝZNAMNĚ SPJATÝCH S VYBRANOU OSOBNOSTÍ
 
 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy