Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

Pevnost PEVNOST VYŠEHRAD
 
ÚVOD
HISTORIE
POPIS
TURISTICKÉ INFORMACE
OTEVÍRACÍ DOBA
KULTURNÍ AKCE
SPECIÁLNÍ OBJEKTY
KONTAKTY
GALERIE OBRÁZKŮ
LITERATURA
 
SITUACE OBJEKTU:
 
Pevnost Vyšehrad

plánek areálu

 
DATUM AKTUALIZACE:
Aktualizace 17. 12. 2010
Exteriér, stavební vývoj:

Mimořádně rozlehlé vyšehradské staveniště má protáhlý tvar. Na severní a jižní straně jej chrání mírné svahy; západní stranu tvoří strmá skalní stěna spadající někde až kolmo do Vltavy. Původní přemyslovské hradiště bylo obehnáno valovým opevněním neznámé podoby; lze se však domnívat, že jeho půdorys byl v podstavě respektován jak středověkými hradbami s čtvercovými flankovacími věžemi, zbudovanými Karlem IV., tak i barokními bastiony pozdější pevnosti. Vstup do areálu vede od jihovýchodu tzv. Táborskou bránou, jenž se nachází uprostřed kurtiny mezi bastiony. Brána byla vybudována v rámci stavby pevnosti v letech 1655 - 1656. V patře má tři místnosti; prostřední z nich je směrem k příchozímu obrácena dvěmi dělostřeleckými střílnami. Nedaleko za Táborskou bránou přetínal cestu příkop, přes nějž se vstupovalo do někdejší vstupní brány Špička karlovského hradu. Tu představovala rozložitá věž obdélníkového půdorysu zakončená hrázděným obranným patrem se štíhlými arkýřovými věžičkami. Výstavná brána byla bohužel v rámci přestavby hradu na pevnost v polovině osmdesátých let 17. století zbořena, takže dodnes se z ní dochovalo pouze mohutné torzo zdiva. Velmi rozsáhlý prostor předhradí nebyl ve středověku dále členěn a byl přístupný i od severu tzv. Jeruzalémskou bránou. V letech 1653 - 1672 byla přístupová cesta od východu přeťata další hradbou s výstavnou barokní Leopoldovou (původně “Novou”) bránou. Výstavba brány byla patrně realizována podle projektu významného italského architekta Carla Luraga. Přístup k ní je možný po mostě přes široký a hluboký vyzděný příkop, jehož prostor v současnosti slouží - dle našeho názoru zcela nevhodně - jako tenisové kurty. V rozlehlém areálu předhradí za Leopoldovou bránou stávalo několik významných objektů. Především je nutné uvést románskou rotundu sv. Martina, která byla vybudována někdy okolo r. 1100; nachází se při cestě nedaleko této brány. Ve stáří ji předčil kostelík z 10. století, který byl zřejmě nejstarší kamennou stavbou na Vyšehradě; stával v místě dnešní baziliky sv. Vavřince. Dalšími dvěma kostelními stavbami v prostoru rozsáhlého předhradí bývaly kostel sv. Klimenta (zcela zaniklý, dnes ani nevíme, kde přesně stával) a kostel Stětí sv. Jana Křtitele (jeho zbytky lze dodnes spatřit poblíž barokní kaple P. Marie Šancovské na severovýchodě). Uprostřed severní kurtiny se nachází Cihelná brána z poloviny 19. století, která nahradila nedalekou středověkou Jeruzalémskou bránu. V prostoru Cihelné brány se nachází vstup do kasemat, které mají celkovou délku necelý 1 kilometr, šířku kolem 1,5 metru a výšku minimálně 2 metry. Z kasemat je přístup do podzemního sálu Gorlice, který dnes slouží jako výstavní prostor a kde jsou dnes umístěny i některé originály soch z Karlova mostu. Podél pseudogotické budovy nového děkanství vede cesta dále na západ, kde se tyčí majestátní kapitulní chrám sv. Petra a Pavla. Tato nádherná, dnes novogotická katedrála má dávnou minulost - její základní kámen byl položen již někdy kolem r. 1070. Jihozápadně od chrámu je možné spatřit portál bývalé barokní zbrojnice (zanikla po požáru r. 1927), zatímco severně od něj se nachází Slavín, společné mauzoleum nejvýznamnějších představitelů českého kulturního a politického života. V době od 11. do 15. století byly chrám sv. Petra a Pavla a k němu na severu přiléhající kapitulní dům přístupné po 23 metrů dlouhém románském mostě, který k nim vedl z jádra hradu. Královský okrsek, jehož plocha vymezená příkopem a hradbou kopírovala plochu někdejší rozsáhlé hradištní akropole, býval v jihozápadním rohu areálu. Byl přístupný mostem od východu a obsahoval minimálně čtyři palácové stavby, z nichž dnes jedinou dochovanou je budova purkrabství při jižní hradbě. Nejvýznamnějším objektem jádra byl knížecí a královský palác, z něhož se dochovaly základy na skále přímo nad řekou. Poblíž bývala i strážní věž, jejíž pozůstatky dnes slouží jako budova Galerie Vyšehrad; vedle ní se spatřuje i místo, kde měl podle legend přeskočit legendární kůň Šemík hradby Vyšehradu, aby vzápětí přeplaval Vltavu a svému majiteli, bájnému knížeti Horymírovi, zachránil život. My pouze podotýkáme, že již pouhé shlédnutí tohoto místa, odkud je - jako ostatně z prostoru celé jihozápadní hradby - velmi dobrý výhled na Prahu, přesvědčí návštěvníka o naprosté nereálnosti této legendy. Stejnou legendou je ostatně i údajně zlatá střecha věže Neklanky, která asi stávala v severovýchodním rohu královského okrsku. Na skále pod budovou Galerie Vyšehrad je možné spatřit zbytky pětiboké středověké stavby zvané Libušina lázeň, která zřejmě sloužila ke kontrole řeky. Není vyloučeno, že zde byla čerpána i voda z Vltavy, nicméně tomuto účelu sloužila jistě především středověká studna v severozápadní části jádra. Konečně, za pozornost stojí kopie čtyř monumentálních sousoší od Josefa Václava Myslbeka, jejichž originály z let 1881 - 1895 byly zničeny při bombardování Prahy 14. března 1945. Představují legendární postavy dávných českých dějin: Libuši a Přemysla, Záboje a Slavoje, Ctirada a Šárku a Lumíra a Píseň.

 
Interiér:

Interiér vybraných objektů stojících v areálu Vyšehradu je popsán v samostatných heslech.

 
Současný stav:

Hrad (či spíše pevnost) Vyšehrad se dochoval v podobě, jak byl popsán výše.

 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy