Slovo je odvozeno z francouzského výrazu en tout cas (pro všechny případy), označuje se jím jemná cihelná drť červenohnědé barvy. Používala se především jako barvivo do omítek či jejich barevných nátěrů a byla zvláště oblíbena v 17. století. Na tektonických článcích zdůrazňovala plasticitu a vytvářela na fasádách charakteristickou kombinaci s bílou či světle okrovou barvou zdí. Sloužila však i k barvení ploch parterů francouzské zahrady.