Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

NOVINKY DLE DATA PŘIDÁNÍ
 
TERMINOLOGIE - SLOVNÍČEK ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Drštka - hrad, nepatrné pozůstatky
Liškův hrad - hrad, zaniklý
Nová Lhota - zámek, dochovaný
Velešín - hrad, výrazné pozůstatky
Hrad na Blešenském vrchu - hrad, zaniklý
Hazlov - zámek, výrazné pozůstatky
Vildštejn (Dolní zámek) - zámek, zaniklý
Vildštejn - tvrz, dochovaný
Mokrosuky - zámek, dochovaný
Podsedice - tvrz, zaniklý
 
VÝBĚR NÁHODNÉHO OBJEKTU
 

Choustník

hrad - výrazné pozůstatky

Hrad Choustník

 
 
Barok (baroko)
 

V širším smyslu se tohoto termínu, převzatého patrně z portugalštiny (barocco - perla nepravidelného tvaru), někdy používá pro pojmenování poslední vývojové fáze určitého slohu. V konečné etapě totiž často dochází ke zvýšení dekorativismu a především k rozpadu klasických forem, na nichž jsou jednotlivé styly postaveny. V užším smyslu označuje výraz baroko samostatný sloh 17. a větší části 18. století; k odlišení baroka došlo předně zásluhou německých badatelů (J. Burckhardt, C. Gurlitt a H. Wölflin) až ve 2. polovině 19. století. V zásadě je baroko chápáno jako umění protireformační, proto bývá zvláště v anglosaské literatuře omezováno jen na jižní a střední Evropu, případně na kulturu šířenou z těchto států v zámoří. V Čechách se jeho působnost běžně vymezuje zhruba lety 1620 - 1790, s tím, že první fáze (do poloviny 17. století) zůstala ještě velmi závislá na pozdní italské renesanci či manýrismu a naopak poslední etapa někdy doznívala u venkovských staveb i do prvních desetiletí 19. století, a nalezneme ji tak souběžně s klasicismem. Dlouhá doba působení slohu, při němž došlo i k výrazným stylovým posunům, a jeho odlišné formy způsobily i v Čechách nejednotný náhled a periodizaci. Přestože ve skutečnosti dochází k velké změně vnímání prostorové skladby kolem roku 1650, bývá někdy první fáze baroka až do konce 17. století (zvláště na Moravě) chybně označována jako manýrismus, a za baroko je považována jen jeho dynamická fáze, která je však v první vlně omezena vlastně .jen prvním třicetiletím 18. století (nová vlna pak probíhá souběžně s rokokem a barokním klasicismem ve 2. polovině 18. století). V našem prostředí rokoko nemá hodnotu samostatného slohu a stejně jako luiséz je pouze dekorativní odnoží (přitom podle jiných převládajících prvků, např. boltce, akantu či stuhy nebyly naštěstí zavedeny "nové" slohy), neměnící podstatu architektury. Teprve v roce 1790 mizí z našich staveb zvlněná římsa, která je excelentním prvkem vrcholného a pozdního baroka (rokoka), a proto až v této době lze u nás hovořit o nástupu klasicismu a opětovném návratu k antice, tentokrát ovšem nikoliv římské, ale řecké. Vznik architektonického baroka je spojován s římským uměleckým prostředím první poloviny 17. století a s osobnostmi,jakými v architektuře byli Giacomo della Porta (1553-1602), Carlo Maderna (1556-1622), ale zvláště Gianlorenzo Bernini (1598-1680), Pietro da Cortona (1596-1669) a především Francesco Borromini (1599-1667). Borromini a později také v Turíně Guarino Guarini (1624 až 1683) vnesli do architektury zřetelné dynamické prvky a složité prostorové útvary založené na průniku těles.

 

VYHLEDÁVÁNÍ TERMÍNŮ

 
 
A B C Č D E F G H CH I J K L M
N O P Q R Ř S Š T U Ú V W X Y Z Ž
 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy