Vstup představuje nejslabší a nejzranitelnější místo každého opevnění a úměrně tomu byla věnována patřičná péče jeho zajištění. Brána může být buď kulisová, tj. tvořená pouze portálem v hradbě, nebo může být součástí nějakého objektu (věže, budovy, bašty apod.) a v tomto případě ji tvoří průjezd, většinou s portály na obou stranách, eventuálně ještě s dalším vloženým portálem uprostřed. Brána může získat i podobu složitého komplexu staveb. Při její obraně hrál důležitou roli i vztah k přiléhajícím částem opevnění. Branská věž mohla hrát i významnou úlohu v obraně celého hradu, eventuálně suplovat věž hlavní. Na vnější straně se brána nejčastěji otevírala velkým portálem, a v dalším vývoji i menší brankou pro pěší, na vnitřní straně nalézáme otvor jediný. Nejčastěji se užívalo hrotitého či půlobloukového portálu. U branek pro pěší se setkáváme i s portálem sedlovým, v případě velké brány užitým zcela vyjímečně. Byla-li brána situována nad příkopem, lemuje její portál vpadlina pro padací most. V opačném případě mohlo být ještě užito hřebenu. Brány se zavíraly vraty, hřebenem a zvednutým padacím mostem. Suterén pod podlahou průjezdu branských věží byl většinou vyhrazen manipulaci s padacím mostem nebo hrál důležitou roli v obraně (vlčí jáma). Vyjímečně mohl sloužit i obraně (kasematy). Boční stěny průjezdů bran bývaly opatřovány sediliemi, v případě z obrysu hradu vysunutých objektů je mohly prolamovat střílny k vedení boční palby. Průjezdy byly často klenuté a v klenbě se mohl nacházet i prostor ke kontrolování vstupu z vyšších úrovní. K obraně brány mohly sloužit i různé smolné nosy či arkýře nad portálem, a to u bran kulisových. Průčelí brány představovalo první kontakt příchozího s hradem. Bylo proto s oblibou využíváno k reprezentaci majitele. Nalezneme zde různé plastiky, nejčastěji erby a nápisové desky.