Nepříliš šťastný termín sloužící k označování nevelkých v extrémních polohách (většinou pohraničních hor) situovaných hradů postrádajících rezidenční funkci a s převažující funkcí mocenského opěrného a především vojenského strážního bodu. Tzv. horské hrádky jsou většinou vázány na průběh dálkových cest a ostrahu hranic. Povětšině jde o královská založení, v méně početných případech je však k podpoře svých zájmů mohli stavět i jiní dostatečně mocní a ambiciózní stavebníci.Horské hrádky byly uzpůsobeny k dlouhodobému pobytu pouze nevelké vojenské posádky a tomu též odpovídala jejich jednoduchá podoba a často i méně náročné vnější opevnění. Ve většině případů byla hlavním a jediným stavebně náročnějším objektem obytná věž. V četných případech mohlo být provedení všech konstrukcí hrádku lehčí. Horské hrádky patří k nepříliš probádaným kapitolám vývoje české hradní architektury.