Prostor sloužící k účasti na bohoslužbách. Kaple nebyla nezbytnou součástí hradu. Tvořila do značné míry luxusní prvek demonstrující moc a společenské postavení stavebník. Šlo též zpravidla o výtvarně nejnáročnější prostoru hradu, v jejíž podobě se citlivě odrážel vývoj uměleckých slohů včetně různých módních trendů. Kaple mohla tvořit samostatný objekt, nejčastěji však byla součástí jiného objektu (většinou paláce), mohla však být situována i v síle zdiva či být pouhým výklenkem. Pro obyvatele hradu plnila kaple funkci kostela, jemuž se též blíží svým vybavením a podobou. Základem byl prostor, kde se k bohoslužbě shromažďovali věřící, většinou zvaný loď. Do ní se vítězným obloukem otevírala část s oltářem vyhrazená pro bohoslužebné úkony prováděné knězem či kaplanem, zvaná kněžiště neboli presbyterium. Majiteli hradu byla většinou vyčleněna vůči podlaze lodi vyvýšená tribuna. Kapli mohl doplňovat i zvláštní prostor pro přípravu kněze zvaný zákristie. Oltář, presbyterium, loď i tribuna by se správně měly nacházet na společné ose ve směru východ západ s oltářem na východě. V mnoha případech hradních kaplí však takovouto orientaci nebylo možno dodržet. Stísněné poměry též často nedovolily samostatný vývin všech částí kaple, některé z nich byly většinou potlačeny, nebo ve své funkci sloučeny, někdy vymizely vůbec. Kaple byly nejčastěji jednolodní, trojlodní řešení se vyskytuje vyjímečně. Presbyterium mohlo být provedeno i v síle zdiva či arkýřovou formou. Kapli většinou osvětlovala velká, v gotice kružbová okna i na venek nepřehlédnutelně signalizující přítomnost kaple. Tento efekt byl většinou shledáván důležitějším, než obranné komplikace, které přinášel. Kaple bývala v naprosté většině případů klenuta a mnohdy mohla být i jedinou klenutou prostorou celého hradu. Nejnáročnější kaple ohly být ještě opatřeny zvláštní vstupní prostorou - předsíní, z níž se do kaple vcházelo honosným portálem. Ta mohla být buď součástí budovy, v níž se kaple nacházela, nebo mohla být zevně ke kapli přistavěna.