Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

NOVINKY DLE DATA PŘIDÁNÍ
 
TERMINOLOGIE - SLOVNÍČEK ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Drštka - hrad, nepatrné pozůstatky
Liškův hrad - hrad, zaniklý
Nová Lhota - zámek, dochovaný
Velešín - hrad, výrazné pozůstatky
Hrad na Blešenském vrchu - hrad, zaniklý
Hazlov - zámek, výrazné pozůstatky
Vildštejn (Dolní zámek) - zámek, zaniklý
Vildštejn - tvrz, dochovaný
Mokrosuky - zámek, dochovaný
Podsedice - tvrz, zaniklý
 
VÝBĚR NÁHODNÉHO OBJEKTU
 

Preitenstein

hrad - výrazné pozůstatky

Hrad Preitenstein

 
 
Kladí (břevnoví)
 

V klasické (antické) architektuře představuje základní vodorovnou část tektonické soustavy. Každému sloupovému řádu příslušel odlišný typ kladí, které se mělo správně dělit do tří části. Na podporách přímo spočíval architráv, uprostřed kladí byl vlys, který ukončovala v horní části bohatě profilovaná římsa (geison). Pojmenování architráv vzniklo sloučením řeckého archi (první, horní) a latinského trabs (kláda, břevno). Podle Palladia byl architráv u toskánského řádu z jednoho kusu a zcela hladký, u dórského řádu se skládal ze dvou nezdobených pásů, u iónského a korintského ze tří, oddělených perlovcem a zakončených sirnou s listovcem. Kompozitní architráv navrhoval Palladio ze dvou pásů oddělených listovcem a zakončených jakousi zdvojenou simou. Charakteristický vlys má pouze dórský řád, kde se pravidelně střídají triglyfy a metopy, desky s nejrůznějšími reliéfy (původně býčí lebka - bukranion). U dalších "vyšších" řádů se někdy objevovaly na vlysu rozviliny, vlys také míval vypouklou formu. Geison se u jednotlivých řádů lišil spíše dekorací než sestavou jednotlivých prvků. Na vlys navazovala římsa výžlabkem (Iysis), následoval podvalek (kyma), na něž nasedala značně přesahující římsová deska (zvláště v historizující architektuře zdobená na spodní straně mutuli, destičkami s řadou kapek) s okapníčkem, zabraňujícím stékání vody na stěnu stavby. Následovalo opět kyma a římsa končila sirnou. Pokud kladí probíhá (a je vyvinuto) jen v malém úseku nad sloupem, hovoří se o izolovaném či osamoceném kladí, pokud pravoúhle vystupuje na představený sloup či pilíř, je označováno jako zalamované kladí.

 

VYHLEDÁVÁNÍ TERMÍNŮ

 
 
A B C Č D E F G H CH I J K L M
N O P Q R Ř S Š T U Ú V W X Y Z Ž
 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy