Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

NOVINKY DLE DATA PŘIDÁNÍ
 
TERMINOLOGIE - SLOVNÍČEK ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Drštka - hrad, nepatrné pozůstatky
Liškův hrad - hrad, zaniklý
Nová Lhota - zámek, dochovaný
Velešín - hrad, výrazné pozůstatky
Hrad na Blešenském vrchu - hrad, zaniklý
Hazlov - zámek, výrazné pozůstatky
Vildštejn (Dolní zámek) - zámek, zaniklý
Vildštejn - tvrz, dochovaný
Mokrosuky - zámek, dochovaný
Podsedice - tvrz, zaniklý
 
VÝBĚR NÁHODNÉHO OBJEKTU
 

Tasov

tvrz - výrazné pozůstatky

Tvrz Tasov

 
 
Příkop
 

Umělá deprese pokud možno s co nejkolmějšími stěnami představující překážku pro postup útočníka. Příkop mohl být užit zcela samostatně, nejčastěji však byl kombinován s jinými lineárními fortifikačními prvky, zvláště hradbou a valem. Příkopy zajišťovaly hrady ve všech geomorfologických polohách. Terénní poměry ovlivňovaly výrazně rozsah i podobu použitých příkopů, které de facto představovaly korekci nedostatků přirozené podoby staveniště. Na ostrožně např. dostačoval šíjový příkop, hrady na temenech či v nížinách musely příkopy obklopit zcela (okružní příkop). V případě potřeby bylo možno zmnožené příkopy řadit za sebou. Podobu příkopu ovlivňovaly vlastnosti podloží, do něhož byl zahlubován.V případě skály mohly být stěny značně strmé a nevyžadovaly další úpravy. Hloubení do méně soudržných materiálů si vyžádalo méně strmé svahy. Tento nedostatek bylo možno odstranit zpevněním stěn, ať již drnováním, dřevem či obezdívkou. Dna rozměrnějších a vyzděných příkopů bývají rovná, u užších se pak setkáváme spíše s oblými či hrotitými. Spíše výjimečně mohl být příkop využit k situování provozních objektů, např. studny (Kokořín). Suché příkopy mívají odvodněné dno (nejčastěji vysvahováním) , aby se zabránilo jejich zanášení či rozplavování stěn. Kde to poměry dovolovaly, byl s oblibou užit příkop vodní, napojený na přirozené vodní zdroje (toky, rybníky apod.). K zadržování vody mohly být uzavíracími hrázkami uzpůsobeny i příkopy hradů výšinných. Svah přivrácený k hradu se nazývá eskarpa, protilehlý pak kontreskarpa. Před rozvojem dělostřelectva se průměrné rozměry příkopu pohybují okolo 10-15 metrů šířky a 5-10 metrů hloubky. I v této době se však setkáváme s extremními rozměry (např. Křivoklát či Krašov). V průběhu 15. století se u kvalitních dělostřeleckých opevnění příkop zvětšuje, až může dosáhnout několika desítek metrů šíře a stát se jedním z hlavních obranných prvků (např. Kuncberk). Zřizování příkopů probíhalo zpravidla po úsecích, přičemž jako poslední byl hlouben úsek v prostoru brány, jak dokládají nedostavěné fortifikace (např. Nový Žeberk či Najštejn). V průběhu času mohly být starší příkopy rozšiřovány a prohlubovány. Vnější hranu vnějších příkopů zpravidla sledoval val, navršený většinou z materiálu získaného při hloubení příkopu.

 

VYHLEDÁVÁNÍ TERMÍNŮ

 
 
A B C Č D E F G H CH I J K L M
N O P Q R Ř S Š T U Ú V W X Y Z Ž
 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy