Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

NOVINKY DLE DATA PŘIDÁNÍ
 
TERMINOLOGIE - SLOVNÍČEK ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Drštka - hrad, nepatrné pozůstatky
Liškův hrad - hrad, zaniklý
Nová Lhota - zámek, dochovaný
Velešín - hrad, výrazné pozůstatky
Hrad na Blešenském vrchu - hrad, zaniklý
Hazlov - zámek, výrazné pozůstatky
Vildštejn (Dolní zámek) - zámek, zaniklý
Vildštejn - tvrz, dochovaný
Mokrosuky - zámek, dochovaný
Podsedice - tvrz, zaniklý
 
VÝBĚR NÁHODNÉHO OBJEKTU
 

Sudkův Důl

tvrz - dochovaný

Tvrz Sudkův Důl

 
 
Střecha
 

Ukončující ochranná konstrukce budovy sestávající z krovu a střešní krytiny. V renesanci se většinou používaly prosté sedlové střechy, často ovšem doplněné štíty. V baroku se více uplatnily valby, tedy střechy okosené na všech čtyřech stranách. Již od počátku 18. století měly běžně podobu mansardové střechy, tedy se zalomeným průběhem, kde se v odsazení uplatňovala profilovaná dřevěná mansardová římsa. Pozdnímu baroku a částečně i klasicismu nejvíce vyhovovaly polovalby s typickými lichoběžníkovými štíty, které často byly rovněž mansardové. Klasicistní střechy se oproti barokním dále snížily, opět se více používalo sedlových či zvalbených střech. Za krytinu sloužila nejdříve hlavně šindel (dřevěné štípané desky), později stále častěji nahrazovaná nespalitelnou krytinou, která ovšem vyžadovala daleko pevnější konstrukci krovu. Do zbourání se na střeše zámku v Ahníkově kupodivu zachovala pozdně renesanční tašková krytina. Tehdejší tašky ale byly poněkud jiné, daleko tlustší a vytažené do hrotu, ne do oblouku. Jistě již v 16. století se v Čechách dělaly i tašky glazované, i když o nich víme jen ze zprávy Vincenza Scamozziho. V 18. století převládly u nás prejzy, které se snad poprvé objevily roku 1636 zásluhou montserratských (španělských) benediktinů na emauzském klášterním kostele v pražském Novém Městě. Ovšem líčení současníka nemuselo být zrovna objektivní. V 19. století se větší měrou znovu uplatnila břidlice, tradiční francouzská a britská krytina. Také u nás se používala již od středověku, jak nám bezpečně dokládají záznamy Bohuslava Balbína, který zmiňuje užitečnost břidlice: "V dávných dobách jsme u nás z tohoto kamene měli ještě jiný užitek. Kámen se totiž upraví do desek a poněvadž lze do něho bez porušení zatlouci hřebík, přibijí se neobyčejně dobře k trámům, kůlům a dřevěné konstrukci, jež vytváří střechu kostela nebo věže. Dovnitř se nedostane ani kapka vody, každá kamenná deska totiž z poloviny kryje a chrání další, takže vznikne jakési šupinaté dílo podobné pancíři." Za Balbína se však již i na tyto střechy dlouho používal plech, přesto ještě za jeho časů bylo možné vidět břidlici "například v Praze na mosteckých věžích, na Týně před Veselým dvorem a porůznu jinde". Břidlicová střecha však přece jen měla v letních měsících jednu velkou nevýhodu, "rozpalovala se nesnesitelným žárem," což jistě bylo příčinou jejího nevelkého rozšíření a nepoužívání u obytných objektů.

 

VYHLEDÁVÁNÍ TERMÍNŮ

 
 
A B C Č D E F G H CH I J K L M
N O P Q R Ř S Š T U Ú V W X Y Z Ž
 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy