Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

NOVINKY DLE DATA PŘIDÁNÍ
 
TERMINOLOGIE - SLOVNÍČEK ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Drštka - hrad, nepatrné pozůstatky
Liškův hrad - hrad, zaniklý
Nová Lhota - zámek, dochovaný
Velešín - hrad, výrazné pozůstatky
Hrad na Blešenském vrchu - hrad, zaniklý
Hazlov - zámek, výrazné pozůstatky
Vildštejn (Dolní zámek) - zámek, zaniklý
Vildštejn - tvrz, dochovaný
Mokrosuky - zámek, dochovaný
Podsedice - tvrz, zaniklý
 
VÝBĚR NÁHODNÉHO OBJEKTU
 

Vesec

tvrz - zaniklý

 
 
Zámek
 

Termín, kterým je dnes označováno novověké feudální sídlo oproti hradu odlišné kvality. Zcela u něj převažuje reprezentační a obytná složka, obranná komponenta mizí. Součástí zámeckého areálu bývají i rozsáhlé zahrady a parky. Tento dnes automaticky předpokládaný význam získal termín zámek v průběhu 16. století, kdy změněné společenské podmínky a životní styl renesance vedly ke vzniku nového typu sídla. Užívání termínu zámek, ovšem s jiným obsahem, je však v Čechách staršího data. Poprvé se s ním setkáváme jako s označením hradu (spolu s termínem dům) v době okolo roku 1400 a v průběhu 15. století jeho četnost narůstá, až se koncem téhož věku stává nejčastěji užívaným termínem. Cesta, která by vedla ke vzniku feudálního sídla nové kvality, byla nastoupena již v klidném období starší doby lucemburské, kdy se pozornost stavebníků hradů mohla upřít k rozvoji obytné a reprezentační složky hradu. Tento vývoj kulminoval na stavbách dvorské huti Václava IV. v době, kdy se poprvé s termínem zámek nebo dům v psaných pramenech setkáváme. Ač byla na dosah, kvalitativní hranice přeměny hradu v sídlo jiné kvality však ještě překročena nebyla a naopak výbuch husitských válek způsobil naprostý odklon od otázek pohodlného a krásného bydlení k životně důležitým a v předcházejícím klidném období tragicky zanedbaným otázkám obranyschopnosti. V jejich znamení pak probíhal celý další vývoj až do konce století, tedy do doby, kdy se termín zámek pozvolna stával převažujícím označením hradu. Otázky rozvoje krásného, pohodlného a reprezentačního bydlení mohly být opět nastoleny až v probíhající době jagellonské, kdy už se termínem zámek označovaly hrady zcela běžně. Termín zámek tedy v 15. a na počátku 16. století neoznačoval objekty, které by bylo možno funkčně, kvalitativně či provozně odlišit od kategorie hrad. Nezměnil se ani polyfunkční charakter s akcentem na obrannou složku, ani mentalita a styl života jeho majitelů. Pokusy spojit termín zámek pro období pozdního středověku s feudálním sídlem jiných, oproti hradu definovatelných kvalit skončily (nejen u nás) nezdarem. Je tedy nutno konstatovat, že tento termín je pro zmíněnou dobu synonymem pojmu hrad a příčiny jeho nástupu doposud zůstávají v rámci celkově menší normativnosti středověkého myšlení a obecné mnohosti užívané terminologie nejasné. Z důvodů odlišení od novověkého významu slova zámek česká kastellologie důsledně od svých vědeckých počátků pro objekty 15. až počátku 16. století bez ohledu na to, jak jsou historickými prameny charakterizovány, užívá v současném terminologickém systému z jejich faktické podoby a funkcí vyplývající (a v té době stále zcela běžně užívaný) termín hrad.

 

VYHLEDÁVÁNÍ TERMÍNŮ

 
 
A B C Č D E F G H CH I J K L M
N O P Q R Ř S Š T U Ú V W X Y Z Ž
 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy