|
Problematika tvrze Žákava je, zejména co se její někdejší podoby a lokalizace týče, složitá. Plocha, kterou v současnosti zabírá stejnojmenná obec, má v jihovýchodním sousedství kostela podobu úzkého hřbetu, jenž se zejména na jižní straně srázně svažuje do údolí řeky Úslavy. Zmíněný hřeben přehrazoval v nejvyšším bodě dvůr čtverhranného půdorysu, jehož jižní frontu nad řekou tvoří dodnes dochovaný rozměrný špýchar (č.p. 100). O této dominantní stavbě, která měla být dokonce podsklepená a z níž měly údajně kdysi vést podzemní chodby, se zpravidla předpokládá, že je pozůstatkem žákavské tvrze. Pokud tomu tak skutečně bylo (a skrovné indicie se zdají této hypotéze spíše nasvědčovat), pak nelze než konstatovat, že dochovaná stavba působí spíše dojmem objektu vzniklého v době renesance (T. Karel a L. Krčmář se o renesančních architektonických detailech dokonce přímo zmiňují) nežli tvrze z doby okolo poloviny 14. století. Ta mohla zabírat okrouhlou vyvýšeninu severozápadně od kostela, kde dnes stojí dům č.p. 1. Toto místo je ostatně druhým kandidátem pro umístění žákavské tvrze jako takové. |
