Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

Zámek ZÁMEK BŘECLAV
 
ÚVOD
HISTORIE
POPIS
TURISTICKÉ INFORMACE
OTEVÍRACÍ DOBA
KULTURNÍ AKCE
SPECIÁLNÍ OBJEKTY
KONTAKTY
GALERIE OBRÁZKŮ
LITERATURA
 
 
DATUM AKTUALIZACE:
Aktualizace 23. 12. 2010
Historie objektu:

Poté, co se roku 1041 řezenským mírem posunula jihomoravská hranice na Dyji, nechal kníže Břetislav I. vybudovat k ochraně přechodu přes řeku hrad. Nový hrad převzal i funkci hradiště v Pohansku, zvaného Lovětíngrad. Rakušané však zřejmě mylně vztáhli název starého hradiště i na nový Břetislavův hrad, který nazývali Lauentenburch, Lauentenburg či Lundenburg. Tak je objekt označen v první dochované zmínce z roku 1046. Český název, vycházející ze jména zakladatele hradu, je naopak zmiňován v listinách z let 1073 a 1078. Zeměpanský hrad byl významný: pod jeho správu náleželo hodonínské, bzenecké a kunovické podkrají. Ve dvacátých letech 13. století dostala Břeclavsko věnem Konstancie, manželka Přemysla Otakara I. Patrně za ní byl břeclavský hrad razantně přestavěn; je však vhodné podotknout, že otázka přesného datování přestavby posledních Přemyslovců nebyla dosud s konečnou platností uzavřena. Roku 1237 je jako majitel Břeclavi uváděn Oldřich Korutanský, po polovině 13. století přešel hrad za neznámých okolností do držení Viléma z Egerberku, jenž se psal po Hustopečích. Tato změna hradu značně ubrala na významu, protože zeměpanské úřady přesídlily na Bzenec. Vilém z Egerberku držel Břeclav ještě v roce 1271, po bitvě na Moravském poli se však majetkové poměry na jihovýchodě Moravy zřejmě opět měnily. V první třetině 14. století se v držení hradu vystřídalo několik majitelů. Roku 1336 se stala Břeclav opět zeměpanskou, avšak roku 1367 ji i s příslušenstvím postoupil markrabě Jan Jindřich Hanušovi, Hartneidovi a Jiřímu z Lichtenštejna. Lichtenštejnům Břeclav náležela s drobnými přestávkami za husitských válek až do počátku 16. století. Roku 1426 se břeclavského hradu zmocnili husité, kteří z něj podnikali nájezdy do Rakous. Proto v srpnu 1426 oblehl Břeclav vévoda Albrecht Rakouský. Hrad se však udržel až do listopadu, kdy obleženým přišla na pomoc armáda Prokopa Holého a Rakušané byli přinuceni k ústupu. Husitská posádka se v Břeclavi udržela až do Lipan, pak se sem vrátili Lichtenštejnové. Roku 1526 postoupil král Ludvík Jagellonský Břeclav Janu Skálovi z Doubravky, který ji v roce 1534 prodal bratřím Janovi, Bartolomějovi a Karlovi ze Žerotína. Žerotínové postupně připojili k břeclavskému panství zboží týnecké, Podivín a Bílovice a zahájili přestavbu přemyslovského hradu na renesanční zámek. Dokončil ji vnuk Bartoloměje, Ladislav Velen ze Žerotína, který zdědil břeclavské panství roku 1582. I přes úpravy směřující ke zlepšení obytného komfortu zůstal objektu charakter pevnosti; to jej patrně uchránilo od útoku Bočkajových povstalců, kteří Břeclavsko včetně samotného města Břeclavi poplenili roku 1605. Ladislav Velen ze Žerotína patřil k významným postavám stavovského povstání v letech 1618 – 1620, za což mu byl roku 1621 veškerý majetek zkonfiskován a sám Ladislav Velen se musel spasit útěkem do zahraničí. Odtud pokračoval v boji proti císaři až do své smrti roku 1638. Samotné převzetí zámku však neproběhlo hladce. 15. září 1619 na něj zaútočili vojáci císařského generála Dampierra; břeclavským však přišla pomoc a císařští byli s velkou škodou odraženi. Již 11. listopadu ale zámek přepadl a obsadil mikulovský hejtman Jindřich Brus. Zámek byl při této příležitosti císařskými vypleněn. Roku 1638 koupil břeclavské panství za 250.000 zlatých rýnských Karel Eusebius z Lichtenštejna, v držení jehož rodu zůstalo až do roku 1945. Tuto lichtenštejnskou éru je možné – i přes některé drobné, zejména romantické úpravy – považovat za dobu postupné degradace a rozpadu kdysi významného objektu. Na zámku sídlily státní a patrimoniální úřady, Lichtenštejnové jej částečně využívali při svých loveckých pobytech. Za druhé světové války byl břeclavský zámek poškozen a v roce 1945 zestátněn. V prostorách objektu byly následně zřízeny kanceláře, škola, byty a vinárna, čímž jeho dlouholetý úpadek vyvrcholil. V současnosti je prázdný a zdevastovaný objekt majetkem města.

 
Galerie rodů působících na objektu:
Přemyslovci jako česká knížata Český král Lichtenštejnové Žerotínové
 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy