Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

Zámek ZÁMEK BŘEZNICE
 
ÚVOD
HISTORIE
POPIS
TURISTICKÉ INFORMACE
OTEVÍRACÍ DOBA
KULTURNÍ AKCE
SPECIÁLNÍ OBJEKTY
KONTAKTY
GALERIE OBRÁZKŮ
LITERATURA
 
SITUACE OBJEKTU:
 
Zámek Březnice

 
DATUM AKTUALIZACE:
Aktualizace 12. 12. 2011
Exteriér, stavební vývoj:

Původní březnická tvrz těžila z okolního bažinatého terénu při soutoku Vlčavy a Hlubyňského potoka. Její oválné nádvoří bylo vymezeno plášťovou hradbou. Vstup se pravděpodobně nacházel na jihozápadě v místě dnešní branské věže, jejíž základy patrně lze časově zařadit do 14. století. K hradbě přiléhal na severu dvoupatrový obytný palác a na východě menší jednopatrová budova. Plochostropý palác byl v přízemí a v prvním patře trojprostorový, v patře druhém měl místnosti dvě. Kdy povstal dnes již zcela zaniklý parkán, obíhající spolu s příkopem po obvodu celou tvrz, nelze spolehlivě zjistit. Při obnovách tvrze zničené po husitských válkách vznikla severní část západního paláce vklíněná mezi branskou věž a starý palác a východní budova dostala sklep. Zásadní přestavbu objektu, který jej kvalitativně změnila na hrad, realizovali na v první polovině 16. století Malovcové. Ti celý areál výrazně rozšířili a opevnili tím, že jej obehnali ještě jedním hradebním okruhem se střílnami, do nějž se vcházelo pravděpodobně kulisovou bránou v zalomení hradby na západě. Odolnost nového hradebního okruhu byla zesílena okružním příkopem a šesti polookrouhlými, dovnitř otevřenými baštami. Vysoká kvalita zvoleného flankovacího systému však byla poněkud znehodnocena provedením s příliš slabým zdivem hradeb a bašt. Za pánů z Lokšan bylo celé nádvoří jádra obestavěno budovami, jejichž výšková úroveň byla srovnána. Práce byly prováděny v renesančním slohu a omítky dostaly pro renesanci typická psaníčková sgrafita. Přeměnu hradu na zámek završil v první třetině 17. století Přibík Jeníšek z Újezda, který v místě starého parkánu zřídil přízemní arkády, přiléhající k zámku na severu a východě. Arkády se otevírají ven do zahrad, zřízených v prostoru mezi zámkem a vnějším opevněním. Přibík Jeníšek také nechal v letech 1625 – 1632 zbudovat obdélnou kapli s polygonálním presbyteriem, vystupující výrazně z obrysu zámku na jihovýchodě. Vstupní brána do areálu dostala podobu průjezdu v přízemí nízké obdélníkové budovy a z téže doby asi pochází i podélná budova koníren, která nahradila obvodovou hradbu se dvěma baštami na jižní straně. Nelze však vyloučit, že tuto stavbu, která byla v 19. století beze zbytku zbořena, je nutné připsat až stavební činnosti Kolovratů. Kolovratové jinak do podoby zámku příliš nezasahovali, nejviditelnější jsou věžní hodiny z roku 1828. Mnohdy tvrdé a necitelné byly poslední úpravy Pálffyů. Asi roku 1874 (podle A. Sedláčka) byla zbořena část pozdně gotického obvodového opevnění s již zmíněnou stavbou koníren a areál otevřen do níže položeného parku, čímž zámek definitivně ztratil svůj pevnostní charakter. Namísto zbořené branské budovy prvního hradebního okruhu byla na západě zřízena brána s kovovou mříží, v jejímž sousedství vznikla mimo původní obvod zámku stojící pseudobašta. V samotném komplexu zámku byla zbořena jižní část budovy a nahrazena novou, čímž byl v jediném případě porušen obrys pláště staré gotické tvrze. Arkády na nádvoří v patře byly zaskleny a namísto studny v rohu nádvoří byla zřízena kašna. V roce 1933 byla nádvorní strana budov zbavena sgrafit a dostala obyčejnou šedivou omítku, což degradaci objektu završilo. Původní krásu březnickému zámku pak do značné míry navrátila až jeho rozsáhlá rekonstrukce po roce 1984.

 
Interiér:

Cennou památkou z období gotiky je hrotitý okosený portál v patře starého paláce. V přízemí zámku se nachází velká hodovní síň s renesančním kazetovým stropem a zařízením v renesančním duchu, které je památkou na období Lokšanů, Jeníšků z Újezda a částečně i Kolovratů. Pravděpodobně v této síni se roku 1557 uskutečnil tajný sňatek Filipíny Welserové s arciknížetem Ferdinandem. Mimořádně hodnotnou je tzv. Lokšanská knihovna z roku 1558, nacházející se v prvním patře zámecké věže. Se svým malovaným trámovým stropem, malbami na stěnách a původních skříních představuje Lokšanská knihovna nejstarší dochovaný knihovní interiér v České republice. Z doby Lokšanů pochází také pozůstatky grafické výzdoby chodeb a paláce Filipíny Welserové, stojícího jižně od zámecké věže. Ve východním křídle, jehož patro posloužilo v 16. století za obydlí Kateřině z Lokšan, se nachází dřevem obložená jídelna s cenným souborem renesančních grafik do obložení zasazených. V roce 1627 byla do jídelny umístěna kachlová kamna, upomínající svými erby éru Přibíka Jeníška z Újezda na Březnici. Z téže doby pochází obrazová galerie, v níž čelné místo zaujímají portréty Přibíka Jeníška a jeho manželky Kateřiny z Talmberka a především velký obraz znázorňující události kolem popravy českých pánů na Staroměstském náměstí 21. června 1621. V převážně rokokovém interiéru kaple s pozdně renesančním mramorovým portálem zaujme kopie gotického oltářního obrazu Madony s dítětem, jehož originál je dnes umístěn v Národní galerii v Praze. Z dalších interiérů s řadou cenných mobiliářů je nutné upozornit na zámeckou zbrojnici s ojedinělým souborem zbraní a zbroje ze 16. – 19. století.

 
Současný stav:

Zámek Březnice se dochoval v podobě jak byl popsán výše. Jedná se o komplex dvoupatrových budov s renesančními sgrafity, vymezující nádvoří přístupné průjezdem v přízemí hodinové věže. Na severu a východě přiléhají k zámku ven otevřené patrové arkády, ukončené na jihovýchodě výraznou Jeníškovskou kaplí. V prostorách zámku se nachází řada hodnotných interiérů. Na severu a východě stojí torzo pozdně gotického opevnění, zatímco na jihu se zámecký areál otevírá do parku s rybníčkem.

 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy