Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

Zámek ZÁMEK DĚČÍN
 
ÚVOD
HISTORIE
POPIS
TURISTICKÉ INFORMACE
OTEVÍRACÍ DOBA
KULTURNÍ AKCE
SPECIÁLNÍ OBJEKTY
KONTAKTY
GALERIE OBRÁZKŮ
LITERATURA
 
 
DATUM AKTUALIZACE:
Aktualizace 9. 3. 2012
Historie objektu:

Děčínské hradiště náleželo k důležitým oporám přemyslovské moci už v hlubokém středověku. První zmínku o Děčínu lze nalézt již v listině císaře Jindřicha IV. z 29. dubna 1086. Děčínský hrad se výslovně připomíná r. 1128 jako místo, kde kníže Soběslav I. věznil jiného Přemyslovce – Břetislava. Patrně byl správním centrem rozsáhlého kmenového území, spravovaného purkrabími (ti se nicméně uvádějí až později, od r. 1199). Podle zmínky v Neplachově kronice z druhé poloviny 14. století lze usuzovat, že někdy po r. 1249 bylo děčínské hradiště přestavěno na gotický středověký hrad. Po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli (1278) se Děčína zmocnil Jan z Michalovic, jenž se jej nakonec r. 1283 zřekl náhradou za jiná území. Konec zeměpanské éry děčínského hradu se datuje k r. 1305, kdy král Václav II. postoupil Děčín do dědičného držení Janovi, Benešovi a Václavovi z Vartemberka. Vartemberkové pak Děčín drželi až do r. 1511. Před r. 1370 děčínský hrad vyhořel, ještě větší pohromy mu však přineslo 15. století. Za husitských válek Děčín vlastnil jeden z nejpřednějších odpůrců kalicha Zikmund z Vartemberka, který byl vlastně jakousi prodlouženou rukou krále Zikmunda v českých zemích. Proto Děčín r. 1423 dobylo a vypálilo vojsko Jana Žižky z Trocnova; zda se má zpráva o zničení Děčína vztahovat pouze na město nebo i na hrad, však není zřejmé. Tak jako tak se pohroma děčínskému hradu nevyhnula r. 1444, kdy jej za válek Vartemberků s lužickým Šestiměstím Lužičané dobyli a vypálili. Při těchto událostech snad také zahynul jeden ze synů a dědiců Zikmunda z Vartemberka, Jindřich. Děčínské zboží pak připadlo Jindřichovu bratru Janovi z Vartemberka, který posléze věrně stál na straně krále Jiřího z Poděbrad; ten také Jana jmenoval fojtem Horní Lužice. Janův syn Zikmund se zadlužil a proto byl r. 1511 nucen prodat panství děčínské, českokamenické, osterské a vrabinecké Mikuláši Trčkovi z Lípy. Mikuláš Trčka však panství už o čtyři roky později prodal Salhausenům a ti nakonec r. 1534 rytířům z Bünau. Bünauové děčínský hrad okolo r. 1573 přestavěli renesančně, charakter pevnosti si však podržel. Po vydání Obnoveného zřízení zemského, zakazujícího v Čechách jiné vyznání než katolické, byli Bünauové de facto přinuceni své české majetky prodat a odejít ze země. Děčín od nich koupil císařský generál Kryštof Šimon z Thunu, který byl vzápětí – r. 1629 – povýšen do hraběcího stavu a přijal titul von Hohenstein. R. 1671 byl zřízen děčínský fideikomis. Děčínsko těžce postihla třicetiletá válka. Nejprve r. 1631 obsadili město i slabě hájený hrad Sasové, kteří se zde udrželi až do tzv. Pražského míru r. 1635. V dubnu 1639 dobyli hrad po třídenním obléhání Švédové vedení generálem Pfulem, jimž jej po urputných bojích císařští vyrvali v květnu 1640. R. 1645 Švédové pod velením generálmajora Paykula znovu dobyli město, hrad se však tentokrát ubránil. Ne však už v září 1648 a Švédové pak v Děčíně zůstali – i přes uzavření Vestfálského míru – až do června 1639. V letech 1668 – 1683 nechal hrabě Maxmilián Thun–Hohenstein děčínský hrad důkladně barokně přestavět. Objekt s tím změnil v zámek, přestože i nadále mu byl přičítán vojenský význam. Že už tento předpoklad nebyl ničím více než pouhou iluzí, dokládá několik snadných dobytí zámku za válek v 18. století: r. 1741 Sasy, r. 1742 Francouzi a ještě téhož roku na nich zemskou hotovostí, r. 1744 Prusy a r. 1745 Sasy. V letech 1756, 1757 a 1778 se v držení zámku několikrát vystřídali Prusové a císařští. Katastrofální bilance Děčína coby opevněného místa přivedla nakonec císaře Josefa II. k rozhodnutí jeho opevnění nemodernizovat, ale vybudovat v severních Čechách úplně novou pevnost podle nejnovějších poznatků vojenského inženýrství – Terezín. Následná poslední přestavba děčínského zámku hrabětem Václavem Josefem Thun–Hohensteinem (1786 – 1792) už byla jen potvrzením definitivní ztráty jeho vojenské funkce. Thunové zámek vlastnili do r. 1932, kdy byl prodán československému státu. V objektu byla zřízena kasárna, jimiž postupně prošli vojáci armády československé, německé i sovětské. S tím souvisela i značná devastace zámeckého prostoru, který po odchodu sovětských vojáků v r. 1991 získalo do svého vlastnictví město Děčín. Tehdy začaly rozsáhlé rekonstrukce, které trvají dodnes.

 
Galerie rodů působících na objektu:
Přemyslovci jako česká knížata Český král z Michalovic Děčínští z Vartemberka Salhauzenové
z Bünau Thunové
 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy