|
Za staveniště dnešního romantického zámku, někdejšího gotického hradu Skály byla zvolena dvě vysoká pískovcová skalní žebra orientovaná ve směru kolmém na osu objektu. Téměř 60 metrů vysoká hradní skaliska jsou od skalnaté šíje na západě jakož i od sebe navzájem oddělena dvěma hlubokými průrvami, nahrazujícími příkopy. Dnes kamenným mostem přes první příkop se dvěma barokními plastikami z doby kolem roku 1730 se vstupuje do pseudogotického předhradí s byty a konírnami. Středověkou zástavbu předhradí neznáme. Ani naše současná úroveň znalostí o původní podobě jádra, zbudovaného na s předhradím rovnoběžně orientované skále za druhým příkopem příčně přepaženým dvěma zdmi, není vysoká. V současnosti je jižní část skalní plošiny nezastavěná, což středověkému stavu sotva odpovídá; tvar mírně lichoběžníkového jádra je ze tří stran vymezen budovami a ze strany čtvrté, východní, nízkou zdí kopírující okraj skály. Lze usuzovat, že vstupní západní křídlo je až dílem Smiřických ze 16. století, avšak prohlásit cokoliv s jistotou o budovách na severu a jihu nelze. Podle hypotézy T. Durdíka se mohlo jednat o původně dvoupalácovou hradní dispozici, módní za vlády Karla IV. Pod severním palácovým křídlem s prosklenými renesančními arkádami je do skály zasekáno několik suterénních prostor a na nádvorní straně k němu nad propastí přiléhá hranolová věž s ochozem nejasného stáří. Datování jednotlivých částí hradu nikterak neusnadňují ani pseudogotické úpravy Aehrenthalů, jejichž dobrým příkladem je jednak podoba věže, jednak zejména vstupní portál jižního křídla. Na severozápadě se vypíná několik vyšších skalních bloků, které bylo s rostoucím účinkem dělostřelby ve druhé polovině 15. století třeba zajistit. Za tímto účelem bylo na nejnebezpečnější skále zřízeno předsunuté opevnění zvané Práchovna. Jeho areál byl západní, severní a jižní straně opevněn valem; z východu vedl přístup po do skály zasekaném schodišti. Ústřední objekt bašty stál v jihozápadním rohu, jak o tom svědčí obdélníkové zahloubení do skály v těchto místech. |
