půdorys přízemí

Gotický hrad Konopiště patřil spolu s Týřovem k nejkrásnějším ukázkám francouzského kastelu v českých zemích. Podoba hradu předznamenala jeho vynikající obranné kvality, které výrazně převyšovaly technické možnosti středověkého dobyvatele. Oč méně výrazná byla poloha hradu na žulovém návrší nad Konopišťským potokem (377 m n.m.), o to kvalitnější bylo jeho opevnění. Zda měl původní konopišťský hrad předhradí nevíme, protože pozdější park jeho případné pozůstatky zcela zahladil. Objekt má půdorys obdélníku s delší severní a jižní stranou, předěleného původně hradbou s kulisovou branou na dvě téměř stejně velké části. Velmi pravidelný hrad měl sedm válcových věží: dvě velké uprostřed kratších čel hradu, čtyři menší v každém z jeho nároží a jednu obdobných rozměrů uprostřed severní hradby, na úrovni hradby předělující hrad na dvě části. Z logiky věci by vyplývalo, že stejná věž by měla zakončovat předělující hradbu na protější jižní straně; dosud tam však nebyla žádným výzkumem zjištěna. Všechny věže byly výrazně předsunuty před přilehlé kurtiny, což velmi zvyšovalo jejich flankovací účinnost; komunikaci ve věžích zajišťovaly přilehlé schodišťové šneky v úzkých vížkách, v případě věže na severu dokonce hned dva. V určitém rozporu s koncepcí francouzského kastelu je typicky český parkán, jenž hrad obíhal na všech stranách a který ukazuje, že hradní model importovaný z Francie realizovala domácí česká stavební huť. Před parkánem byl vyhlouben ještě okružní obezděný příkop šíře až 20 m, který bylo možné překročit po mostě na východě. Poté musel příchozí projít parkánem podél hradu po celé jeho délce, aby mohl bránou u paty velké věže západního čela vstoupit do západního nádvoří. Při jehož jižní hradbě – avšak ne po celé její délce – stála obdélníková budova nejasného účelu. Na východním nádvoří, dostupném již zmíněnou kulisovou bránou v předělující hradbě, stávaly stěžejní obytné objekty hradu: dva stejně rozměrné obdélníkové paláce s gotickými sklípkovými klenbami přiléhající po celé délce k severní i jižní hradbě této části hradu. Skvělé fortifikační kvality Konopiště způsobily, že v dalším stavebním vývoji již bylo pamatováno pouze na zlepšování obytných kvalit objektu. Hodějovští provedli na počátku 17. století v palácovém jádře renesanční úpravy a na prvním nádvoří vystavěli v místě západní a severní hradby nové renesanční budovy hospodářského účelu. Uvedené stavební práce proběhly především v letech 1604 – 1605. Zásadních změn, které z pevného hradu definitivně učily pohodlný zámek, se Konopiště dočkalo za pánů z Vrtby v první polovině 18. století. Zvoleným stavebním slohem bylo baroko. Předně, všech pět menších věží bylo sníženo na výškovou úroveň zámeckých budov a velká věž v čele západního čela byla roku 1746 dokonce odstraněna úplně. Pouze velká věž na východě zůstala zachována ve své původní výšce, tj. asi 30 m. K její patě byla přeložena vstupní brána, k níž se přicházelo po kamenném mostě s ozdobným barokním předbraním (1725). Okružní příkop a parkán byly s výjimkou severní strany zámku odstraněny. Jižní křídlo bylo zcela přestavěno a získalo dnešní kompaktní charakter. Pod ním byla zřízena terasa. Poslední razantnější úpravy zámku v romantickém duchu provedl v letech 1889 – 1894 puristický architekt Josef Mocker. Byla ubourána schodišťová vížka hlavní věže, upraveny interiéry a kolem zámku zřízen anglický park.

V prvním patře zámku zaujme pokoj přijímací, sloupový, Lobkovický, Tirpitzův a Vilémův, v patře druhém zbrojnice, kaple sv. Huberta s gotickou klenbou, kuřácký salónek, knihovna aj.. Pod terasou při jižním vrtbovském křídle je umístěno tzv. Svatojiřské muzeum se sbírkami soch, obrazů, mincí, nádob a jiných předmětů s vyobrazením sv. Jiří, které shromáždil arcivévoda František Ferdinand d'Este a jenž dosahují nevyčíslitelné hodnoty. Totéž lze ostatně prohlásit o nábytku, porcelánu, majolice, lustrech, gobelínech, zbraních a loveckých trofejích; zvláštní proslulost získala zejména již zmíněná zbrojnice se sbírkou zbraní a zbrojí arcivévody Františka Ferdinanda.

Současný zámek Konopiště je tvořen spojitou dvoupatrovou zástavbou obklopující dvě obdélníková nádvoří, jenž jsou propojena průjezdem. Dominantou zámku je hlavní válcová věž na východě, kde se nachází vstupní brána přístupná po kamenném mostě. Ve věži Václavce v severovýchodním nároží bývalo vězení. Okolo zámku se na ploše 225 ha rozprostírá park s množstvím domácích i cizokrajných stromů a keřů.