Historie zámku Kratochvíle sahá do druhé poloviny 16. století. V roce 1569 daroval Vilém z Rožmberka svému regentovi Jakubovi Krčínovi z Jelčan za věrné služby dvůr Leptač s vesnicemi Horním a Dolním Třebánkem (dnes zaniklými). Krčín postavil po roce 1577 vedle dvora tvrz Nový Leptač. Ta se Vilémovi z Rožmberka zalíbila natolik, že ji v roce 1580 získal na svém regentovi výměnou za Sedlčany; tam si Krčín vzápětí založil tvrz Křepenice. Vilém z Rožmberka zahájil nedlouho po této směně přestavbu tvrze v renesanční zámek, který překřtil na Kratochvíli. Přestavbu realizoval v letech 1582 – 1589 Baltazar Maggi z Arogna, který projektoval i stavební práce v hlavním sídle Rožmberků – Českém Krumlově. Po svém dokončení se stal lovecký zámek Kratochvíle oblíbeným místem odpočinku posledních Rožmberků. Roku 1602 postoupil Petr Vok z Rožmberka Krumlovsko a Netolicko, tedy i zámek Kratochvíli, císaři Rudolfovi II. Roku 1622 daroval císař Ferdinand II. Kratochvíli spolu s jinými jihočeskými statky svému věrnému straníkovi Oldřichovi z Eggenberka, pozdějšímu říšskému knížeti (1623) a vévodovi krumlovskému (1628). Za Eggenberků došlo pouze k drobným úpravám interiérů a kaple, roku 1696 byl zbořen starý dvůr Leptač. V letech 1719 – 1922 vlastnili zámek Schwarzenberkové, kteří zde sice roku 1767 nechali zřídit okrasnou zahradu, ale jinak zámku přikládali pouze malý význam. V 19. století byly dokonce v některých místnostech objektu zřízeny byty úřednictva a skladiště. Dnes je zámek Kratochvíle majetkem státu, který jej nechal po roce 1950 opravit a zpřítupnit veřejnosti.