celkový plán

Na rovině stojící zámek Kratochvíle je patrová obdélná budova obklopená vodním příkopem. Budova náleží typologicky k italským renesančním vilám, pouze dvojitá mansardová střecha pocházející z let 1758 – 1762 je barokní. Vnější průčelí zámecké budovy s lunetovou římsou bylo zdobeno sgrafity a malbami. Obdélníkový areál zámku je vymezen zdí s baštami a renesanční branskou věží přístupnou od jihu po mostě z roku 1784, jehož poslední část byla ještě na počátku 19. století padací. Na vnějším obvodu stojí kostelík Narození Panny Marie z let 1585 – 1589, hospodářské budovy a renesanční konírny. U zámku se nachází manýristická zahrada zřízená podle lombardských vzorů, zahrnující četnou sochařskou výzdobu, kašny atd.

V přízemí zámecké budovy upoutá vstupní síň s valenou klenbou a renesančním krbem a jídelna, obojí s výmalbou s loveckými a mytologickými scénami od Georga Widmana z let 1589 – 1590. V prvním patře se nacházejí sály s bohatou štukovou výzdobou od Antonia Melany (1588) a krbem s rožmberským a pernštejnským znakem, poukazující na manželský svazek stavitele zámku Viléma z Rožmberka s Polyxenou z Pernštejna. Inventáře jsou dobové. Ústřední prostorou je velký přijímací sál zvaný "Zlatý", s mimořádně bohatou štukovou výzdobou od A. Melany. Zlatý pokoj je soukromou komnatou Viléma z Rožmberka, vyznačující se rovněž bohatou štukovou výzdobou a množstvím fresek, mezi nimiž vyniká Widmanův cyklus Život Samsonův. Soukromý charakter má i tzv. Vladařův pokoj, lunetami zaklenutá komnata zdobená štukem a figurální výmalbou. Interiér kostelíku Narození Panny Marie zdobí sedmnáct pašijových výjevů zasazených do rámů bohatě zdobených štukem.

Zámek Kratochvíle se dochoval v té podobě, jak byl popsán výše.