Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

Zámek ZÁMEK KROMĚŘÍŽ
 
ÚVOD
HISTORIE
POPIS
TURISTICKÉ INFORMACE
OTEVÍRACÍ DOBA
KULTURNÍ AKCE
SPECIÁLNÍ OBJEKTY
KONTAKTY
GALERIE OBRÁZKŮ
LITERATURA
 
SITUACE OBJEKTU:
 
Zámek Kroměříž

půdorys přízemí

 
DATUM AKTUALIZACE:
Aktualizace 17. 10. 2009
Exteriér, stavební vývoj:

Zámek Kroměříž prošel složitějším stavebním vývojem. Panské sídlo, jehož podobu coby románského rezidenčního dvorce ani gotického hradu neznáme, vzniklo na terénní hraně severně od dnešního Velkého náměstí. Bez hlubšího průzkumu je jen možné konstatovat, že čtverhranná zámecká věž (14 × 13 m), stojící značně nesourodě v sousedství jižního nároží dnešního zámku, je pozůstatkem někdejšího hradu. Jasně to dokládá i dochovaný gotický portál. Stanislav Thurzo na počátku 16. století a Stanislav II. Pavlovský po r. 1579 přestavěli hrad renesančně, takže se typologicky značně posunul ke kategorii zámku. Dřevořez proslulého vedutisty Jana Willenberga z doby před r. 1593 ukazuje, že mimo velké věže měl hrad na severovýchodní straně rozměrný palác a několik věží či věžic různých tvarů v nárožích. Od města jej odděloval obezděný příkop. Někdy v 16. století či na počátku století následujícího se v opevnění komplexu Kroměříže uplatnil val se sypanými rondely. Těžké poškození za třicetileté války vyvolalo raně barokní přestavbu ve druhé polovině 17. století, na níž se podílel známý stavitel G. P. Tencalla. Tehdy dostal zámek do značné míry současnou podobu, ačkoli jeho střechy byly ještě zprvu ploché se střešní balustrádou.

 
Interiér:

Nejreprezentativnější místnosti kroměřížského zámku jsou přístupné po monumentálním schodišti z přízemí. Lovecký sál, který plnil funkci herny a kuřárny, obsahuje expozici zbraní, loveckých trofejí a obrazů. Růžový salon, původně přijímací pokoj pro soukromé a vzácné hosty, je zařízen bílým rokokovým nábytkem, benátským zrcadlem, fajánsovými kamny a obrazy malíře Jacopa Bassana. Přijímací funkci měl i Carský pokoj, ve kterém přijímal své hosty v r. 1885 ruský car Alexandr III. Poradní sál získal své jméno v 19. století, kdy sloužil k poradám poslanců říšského sněmu, zasedajícího v zámku v letech 1848 – 1849. Sál měl funkci galerie portrétů nejvýznamnějších olomouckých biskupů a arcibiskupů. Malá jídelna z 18. století je vybavena nábytkem o století mladším. Skvělou úpravu, jejímž autorem je architekt Jan Antonín Grünenberg, má Sněmovní sál. Rokokový sál o rozměrech 40 × 20 × 17 m má štukovou výzdobu Karla Kellera, 22 lustrů a nástropní obraz o na ploše 400 m². Trůnní sál je bohatě dekorován obrazy ve vyřezávaných rámech stěn, tzv. boisseriemi. Ve druhém patře se nachází kaple sv. Šebestiána s původním dřevěným oltářem a především Manský sál se stěnami z umělého mramoru. Zlacená štuková výzdoba sálu a krb jsou dílem italských štukatérů, honosnou nástropní fresku vytvořil F. A. Maulbertsch. Na Manský sál navazuje tzv. Nová knihovna, tři sály patří tzv. Staré knihovně. Předsíň, předsálí a velký sál jsou vybaveny bohatě zlacenými barokními dřevěnými skříněmi z 18. století (s kováním a mřížemi z 19. století). Stropy předsíně a velkého sálu zdobí fresky brněnského malíře Josefa Sterna.

 
Současný stav:

Současný zámek Kroměříž je robustní dvoupatrová (na zahradní straně s ohledem na terénní konfiguraci třípatrová) čtyřkřídlá budova s půdním polopatrem. Základem půdorysu zámku je obdélník o rozměrech zhruba 75 × 80 m, z jehož západního a jižního nároží vystupují mohutné bastionové rizality. V bezprostřední blízkosti jižního se tyčí 84 m vysoká věž, zakončená oktogonem a barokní bání. Uprostřed jihozápadního průčelí se nachází průjezd do nádvoří. Střízlivý ráz fasád člení ploché toskánské pilastry, jenž nesou triglyfové kladí. Vstup do zámku z nádvoří, umístěný v severovýchodním křídle, je zvýrazněn balkonovým portikem z přelomu 19. a 20. století. Východně a zejména severně od zámku se rozprostírají proslulé zámecké zahrady, s nimiž spojuje budovu sala terrena se štukovým dekorem B. Fontany. Podzámecká zahrada o velikosti 64 ha, původem středověká, s četnými potůčky, rybníky, romantickými stavbami (Pompejánská kolonáda, Paví dvůr, Rybářský pavilon, Colloredova kolonáda) a sochařskou výzdobou, se řadí k předním evropským krajinářským parkům. Velmi hodnotná je i tzv. Květná zahrada (či Libosad), o níž je pojednáno pod speciálním odkazem.

 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy