Koncem 16. století založili Cedvicové na kynžvartském panství tvrz, která se poprvé připomíná r. 1600. Tvrz neexistovala dlouho: za třicetileté války zpustla a v l. 1681 - 1691 nechal tehdejší majitel panství, hrabě Filip Emerich von Metternich, na jejím místě vystavět barokní zámek. Ten se dočkal vrcholu své slávy - a zásadní přestavby v klasicistním slohu - za Klemense Lothara Metternicha, který zastával v l. 1821 - 1848 funkci rakouského říšského kancléře a patřil k nejvýznamnějším hráčům na evropské politické scéně své doby. Přestavbu zámku, při níž došlo prakticky k odstranění původní stavby, provedl v l. 1833 - 1839 vídeňský architekt italského původu Petr Nobile (1778 - 1854). Za Klemense Lothara Metternicha pobývaly na zámku některé významné osobnosti, jako např. vychovatel jeho dětí básník Adalbert Stifter či Johan Wolgang Goethe, který zavítal do Kynžvartu v l. 1818 a 1822. Metternichové drželi kynžvartský zámek až do roku 1945; od roku 1947 - poté, co zde přechodně sídlilo velitelství 3. americké armády a americký velvyslanec - přešel pod přímou správu státu, v níž se nachází dodnes. V době nedávno minulé byl objekt rekonstruován.