půdorys zámku

Zámek Libochovice je dvoupatrová raně barokní budova (62 × 39–41 m) s obdélným vnitřním nádvořím. Ze severního průčelí vystupuje směrem do náměstí kaple s hranolovou věží a renesančním kvádrováním. V jejím sousedství se nachází portál vstupu do zámku, zdobený ditrichštejnským znakem. Zámecká křídla jsou do nádvoří otevřena arkádami s výjimkou křídla vstupního, kde jsou arkády slepé. Kratší křídla – tj. západní a východní – mají slepé arkády i v patře. Východní, zahradní průčelí je v úrovni přízemí s nádvořím spojeno sala terrenou, jejíž výzdoba z doby kolem r. 1690 je dílem štukatérů J. Tencally a G. Mattoniho. Zámecký park, který na jihu vymezuje břeh řeky Ohře, má rozlohu 25 ha.

V prvním patře zámku, kam se přichází po schodišti pod východní arkádou, se nachází čtrnáct místností vybavených hodnotným zařízením: barokními kamny drážďanského kamnáře G. Fischera z r. 1685, bruselskými, flanderskými a antverpskými gobelíny z 16. a 17. století, sklem, porcelánem, delftskou kameninou, lustry, koberci, četnými obrazy atd. V největším a nejslavnostnějším Saturnově sálu se nachází umělecky hodnotný krb se štukovým sousoším římského boha rolnictví Saturna. Malá galerie má strop zdobený freskami italského malíře Marguettiho čerpajícími z antické mytologie, ve velké galerii jsou deponovány historické gobelíny, z nichž nejstarší – bruselské provenience – pochází z první poloviny 16. století. Vysoce hodnotné bruselské a flanderské gobelíny ze druhé poloviny 16. století jsou umístěny i v pracovně, orientálním salónku a ložnici. Zařízení ložnice je typicky barokní, tzv. ranní salónek je vybaven rokokovým nábytkem z poloviny 18. století a starým vídeňským porcelánem. Následuje kabinet s pozoruhodným intarzovaným rokokovým stolkem, velká jídelna s nástropní freskou s antickými motivy, malá jídelna zařízená nábytkem ve stylu biedermeieru, rokokový a empírový salónek. Interiér knihovny a herny pochází z 19. století.

Zámek Libochovice se dochoval v podobě jak byl popsán výše.