Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz  

  www.hrady-zamky-tvrze.cz  

  www.tvrze.cz  

  www.castles.cz  

Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska

Zámek ZÁMEK NÁCHOD
 
ÚVOD
HISTORIE
POPIS
TURISTICKÉ INFORMACE
OTEVÍRACÍ DOBA
KULTURNÍ AKCE
SPECIÁLNÍ OBJEKTY
KONTAKTY
GALERIE OBRÁZKŮ
LITERATURA
 
 
DATUM AKTUALIZACE:
Aktualizace 25. 9. 2011
Historie objektu:

Město a hrad – pozdější zámek – Náchod založil v době okolo poloviny 13. století pravděpodobně Hron z rodu Načeraticů. Náchodský hrad měl v době svého vzniku důležitou roli strážce zemské stezky z Čech do Kladska. Hronovi dědicové Náchod drželi do r. 1321, kdy jej získal král Jan Lucemburský a od něj – r. 1325 – Hynek z Dubé, jehož rodu náležel do r. 1367. Někdy před r. 1392 zboží získal Jetřich z Janovic, který je držel do r. 1412; tehdy připadlo jako odúmrť králi Václavovi IV., který je udělil v léno Jindřichu Leflovi z Lažan. Prodejem r. 1414 přešel Náchod do držení významného rodu pánů z Kunštátu a Poděbrad – konkrétně Bočka z Kunštátu a Poděbrad. R. 1427 zdědil hrad a město mladičký Jiří z Kunštátu a Poděbrad (1420 – 1471), pozdější český král. Právě v této době však neměl vlastník Náchoda svůj majetek pod kontrolou. Nejprve totiž hrad ovládla husitská posádka a r. 1437 se jej násilně zmocnil známý rozkolník a zemský škůdce Jan Kolda ze Žampachu. Jan Kolda ze Žampachu a posléze i jeho stejnojmenný syn – Jan Kolda mladší – podnikali z náchodského hradu loupeživé nájezdy do širého okolí a jejich záškodnickou činnost neukončilo ani dobytí a vypálení Náchoda spojeným česko – slezským vojskem r. 1441. Loupežím a drancování Koldy mladšího ukončil až po letech přítrž právoplatný majitel hradu, český král Jiří, který Náchod r. 1457 (spolu s dalšími Koldovými hrady, totiž Černíkovicemi a Rychmberkem) znovu oblehl a po dvoutýdenním krvavém dobývání také dobyl. Jiříkovi dědicové Náchod r. 1497 prodali Špetlům z Janovic, po nichž jej v letech 1533 – 1544 vlastnili Pernštejnové. R. 1544 Jan z Pernštejna Náchod prodal Zikmundovi Smiřickému ze Smiřic, jehož rod pak na náchodském hradě dlouhá desetiletí stavěl a prakticky tak přeměnil starou středověkou pevnost na renesanční zámecké sídlo. Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic (1594 – 1618) se razantně zapojil do stavovského povstání proti císaři, ještě na prahu vzpoury však těžce onemocněl a zemřel. Po Bílé hoře ovládl náchodské panství Albrecht z Valdštejna (který se podle všeho na náchodském zámku dne 15. září 1583 narodil), avšak vzápětí (r. 1623) je prodal Marii Magdaleně Trčkové z Lípy. Marie Magdalena Náchod r. 1629 postoupila svému synovi Adamu Erdmanu Trčkovi z Lípy, který byl věrným stoupencem právě Albrechta z Valdštejna. Valdštejnův osud Adam Erdman Trčka i do značné míry sdílel – byl s ním r. 1634 v Chebu zavražděn. Náchod získal ještě téhož roku za odměnu Valdštejnův zrádce, Octavio Piccolomini de Arragona. Piccolominiové byli sice proslulým italským rodem, z jejich krve pocházel dokonce onen Čechům dobře známý Aeneas Silvius, pozdější papež Pius II., ale právě Octaviovi Piccolominimu (1599 – 1656) mnoho ctností připisovat nelze. Měl sice pověst zkušeného válečníka a císař jej povýšil do stavu dědičných říšských knížat, ale jinak to byl člověk věrolomný a bez skrupulí, který se nezdráhal použít jakýchkoliv prostředků k zvětšení své moci a majetku. Zemřel po nešťastném pádu s koně r. 1656. Piccolominiové Náchod vlastnili do r. 1783 a zasloužili se o jeho další přestavby. Při nich byl zvýšen nejen obytný standard zámku, ale i kvalita jeho opevnění, na jehož projektu se podílel mj. i známý italský vojenský inženýr G. Pieroni. K tomuto rozhodnutí snad přispěl i neúspěšný útok švédského oddílu na zámek r. 1639. Po krátkém intermezzu, kdy panství r. 1783 získali Desfoursové, koupil r. 1792 Náchod kuronský a zaháňský vévoda Petr Biron. Po Bironově smrti (1800) panství připadlo jeho dceři, v Čechách díky románu „Babička“ Boženy Němcové dobře známé Kateřině Vilemíně Zaháňské. Po smrti Kateřiny Vilemíny Zaháňské r. 1839 prodala její sestra Pavlína náchodské panství r. 1840 německému knížeti Oktaviánovi Lippe–Biesterfeld, který je r. 1842 prodal knížeti Jiřímu Vilémovi Schaumburg–Lippe. Knížata Schaumburg–Lippe pak Náchod vlastnila až do jeho konfiskace státem po druhé světové válce, r. 1945.

 
Galerie rodů působících na objektu:
Český král Berkové z Dubé z Kunštátu a Poděbrad Pernštejnové Smiřičtí ze Smiřic
Albrecht z Valdštejna Trčkové z Lípy Piccolomini
 

 

Reklama  |  Vysvětlivky  |  Kontakty  | © 2003 - 2011  Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a SlezskaTOPlist
... další odkazy