půdorys přízemí

Náchodský hrad, předchůdce dnešního zámku, byl zbudován na výrazném kopci severně od náměstí. Ostrožna se táhne od severu na jihojihovýchod, čímž také určuje orientaci zámeckého areálu. Nejstarší hrad stával – jak jinak – v nejchráněnější části ostrohu, totiž na jeho jižním konci nad městem. Měl zhruba trojúhelníkový či spíše hruškový půdorys, protože jeho severozápadní vrchol tvořila mohutná hranolová branská budova. Palác přiléhal k hradbě na západě a dominantou hradu byla vysoká válcová věž o průměru 11 m a síle pláště 3,5 m, stojící volně uprostřed nádvoří. Tento stav ale zřejmě netrval dlouho a věže se dotkla nová hradební zeď, která příčně rozdělila nádvoří. Jak vypadalo v době vzniku náchodského hradu jeho hypotetické předhradí, nevíme. Někdy ve 14. století byl palác rozšířen na jih a jádro obklopil na předhradí navazující parkán. Čelo předhradí na severu dostalo štítovou zeď a na severovýchodě malou podkovovitou, tzv. Studniční baštu. Asi v téže době se k hradu připojilo městské opevnění. Pozdně gotická přestavba znamenala další rozšíření paláce (tentokrát při hradbě směrem k věži) a přesun vstupu do jádra ze starého branského stavení do hradby v jeho sousedství. Obvodová hradba předhradí dostala několik půlkruhových a hranolových bašt a zejména se protáhla na sever, kde takto nově vzniklý vrchol trojúhelníkového areálu zajistila okrouhlá věž. Renesanční úpravy hradu za Smiřických (1566 – 1614) znamenaly přestavbu palácového komplexu v renesančním slohu. Jižní křídlo dostalo na nádvorní straně arkádový ochoz (později částečně zazděný) a venkovní omítky získaly typickou sgrafitovou výzdobu. Smiřičtí také nahradili středověký vstup do věže po můstku ve druhém patře přístavbou postranního šnekového schodiště a nechali v jádru postavit malou hodinovou věž. Třicetiletá válka přinesla zesílení opevnění předhradí třemi bastiony a zejména velkým torionem, který v severním cípu předhradí nahradil starší pozdně gotickou věž (1650 – 1655). V téže době se však zvyšoval i obytný standard, když Piccolominiové nechali v prostoru mezi budovou původní brány jádra a někdejším středověkým čelem předhradí postavit dvoukřídlý palác s kaplí Nanebevzetí Panny Marie (1651 – 1659). Přeměnu opevněného sídla na relativně mírumilovnou zámeckou rezidenci pak dovršila výstavba dvoutraktového, tzv. úřednického domu s novým průjezdem v prostoru před torionem (1729 – 1730), jízdárny (1744) a úprava severovýchodního bastionu na malou francouzskou zahradu, zvanou podle svých zřizovatelů Piccolominská (1751). Rozsah fortifikací původního hradu byl redukován, mj. například odstraněny dva bastiony a zasypán příkop před Piccolominským křídlem.

Interiéry náchodského zámku jsou pozoruhodné jak pro svoji vnitřní výzdobu, tak pro cenné mobiliáře, jež obsahují. Mimořádnou hodnotu má zejména piccolominská sbírka nástěnných koberců bruselské provenience ze 17., případně počátku 18. století, která je významná i v evropském kontextu. Početnou kolekci obrazů tvoří podobizny majitelů Náchoda od 16. do 20. století a krajinomalby italských, holandských a českých malířů. Ze samotných vnitřních prostor je patrně nejpozoruhodnější kaple Nanebevzetí Panny Marie z r. 1654 se štukovou výzdobou od A. Cyruse a D. Rossiho a s nástěnnými malbami s biblickou tematikou od F. Harovníka a G. Vanettiho. Bohatou štukovou rokokovou výzdobu má i tzv. Španělský sál, na jehož stropě je namalována freska oslavující Oktavia Piccolominiho. Fresku namaloval A. Schäffler. Na stěnách sálu visí tři velké obrazy s tématikou třicetileté války, jejichž autorem je nizozemský malíř P. Snayers. Místnosti horního zámeckého patra mají nezřídka malované trámové stropy z doby okolo poloviny 17. století. Malba trámového stropu Velkého sálu, pocházející ze čtyřicátých let 18. století, imituje mramorování. V zámecké knihovně je deponováno na 24.000 svazků ze 17. až 20. století.

Zámek Náchod je rozsáhlým komplexem budov různého stáří, vzniklým složitým stavebním vývojem. Na severu je tzv. úřednický trakt, průjezdem v jehož přízemí se vstupuje do dvorku před torionem. Branou v jižním sousedství torionu se prochází na další nádvoří, odkud je přístupná jednak Piccolominská zahrada v bývalém bastionu, jednak průjezd přízemím Piccolominského křídla, ústící do třetího nádvoří (bývalého předhradí). Na třetí nádvoří se lze ovšem dostat i po schodišti, stoupajícím k zámku od náchodského náměstí. Dvoudílné zámecké jádro sestává z paláců a dvou věží – velké a hodinové. Velká věž, ukončená dvojí lucernou s bání, ve svém interiéru zahrnuje sklepení a hladomornu. Za povšimnutí stojí i tzv. loggietta, vyhlídková terasa s lodžií na jižní straně.